Vítězná vánočka ze soutěže na Ostrově pohody
Domácí vánočka většinou chutná tak skvěle, že hned zmizí. Populární sváteční pečivo láká k pořádání soutěží o nejlepší vánočku a my jsme letos vítězů a vítězek měli na Vysočině víc.
- 1000 g mouky speciál na vánočku
- 250 g cukru
- 200 g másla
- 50 g sádla
- 400 ml mléka
- 1,5 kostky kvasnic
- 1 vejce
- 1 žloutek
- 1 lžička soli
- citrónová kůra
- mandle na posypání
- rozšlehané vejce na potření
Já jsem se šla na recept zeptat paní Veroniky Forstové ze Žďáru nad Sázavou acpodle ní je důležitá hlavně mouka, nejlépe speciální na vánočku: „Recept na vítěznou vánočku mám ze stránek střížovského mlýna, odkud mám i mouku, takže to spolu tak souvisí. Recept je výborný. Na jednu vánočku dám kynout kilo mouky a pak to většinou rozdělím na dvě menší vánočky. Vezmu si 400 ml mléka, dám ho ohřát, aby měl takovou akorátní teplotu. Dám do toho lžíci cukru, lžíci mouky, zamíchám to, rozdrobím do toho 1,5 kostky droždí, a čekám, až ten kvásek vzejde. Mezitím si nachystám mouku, smíchám ji s cukrem. Kupodivu se tam dává jedna vrchovatá lžička soli, protože prý to bez toho není ani dobré. Jedno celé vajíčko a dva žloutky. Rozpustí se 200 g másla a 50 g sádla. Každá ta tekutina má v mouce svůj dolíček, protože se nemají potkat kvasnice s tukem. Takže to každé do té mouky zamíchávám tak trochu zvlášť, než se mi to nepodaří a smíchá se to všecko. Pak už to prostě smíchám všecko. Rozinky v těstě nejsou, protože děti rozinky v těstě rádi nemají. Pak to upletu, potřu vajíčkem, posypu mandličkami a dám péct.“
Do těsta se ještě přidává nastrouhaná kůra z citronu, pozor, z chemicky neošetřeného, a rozinky nebo nasekané mandle či oříšky jsou nepovinné podle toho, jak máte doma vánočku rádi. Krásné Vánoce a dobrou chuť!
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
