Šneci s bylinkovým máslem
Francouzské restaurace u nás většinou podávají specialitu, kterou si spojujeme s Francií podobně jako vyzrálé či plísňové sýry nebo žabí stehýnka. Že by se u nás ale šneci rozšířili tak, jako třeba hamburgery nebo pizza, o tom nemůže být řeči.
Strávníci si většinou potřebují na myšlenku, že pojídají slizkého živočicha ze zahrady, nejdříve zvyknout a možná se i nechat delší dobu přemlouvat, než šneky vyzkoušejí. A pak je otázka, v jaké úpravě je zkusí poprvé. Když mají štěstí na šikovného kuchaře, pak mohou šnekům propadnout.
- šneci
- hovězí vývar
- máslo
- petržel
- tymián
- česnek
- ančovičky
- bageta
Jiří Szotkowski ze šnečí farmy ve Vlkoši nedaleko Kyjova na jižní Moravě šneky nejen chová, ale také přesně ví, jak nejlépe chutnají a tady je jeho návod.
"Šnečí maso si uvaříte v bujónu, nejlépe v hovězím. Pokud máte tlakový hrnec, tak ty dvě a půl hodiny, pokud klasický, tak je potřeba ty čtyři hodiny to vařit, aby to bublalo, protože to šnečí maso je hodně houževnaté, a musí být pěkně měkoučké. Můžete potom dát i další fázi povařit si je v nějakém víně, to už záleží na zvyku kuchaře. Mezitím si vytvoříte bylinkové máslo – to znamená klasické máslo, trochu petržele, česnek, trochu soli a my tam přidáváme na chuť i trošku ančoviček a tymiánu, promícháte. Mezitím vyvařit ulity, vyčistit, vysušit v troubě na 150 stupňů aspoň 40 minut, pak to můžete zkompletovat. Vložíte masíčko, zatřete bylinkovým máslem a jako příloha je ideální bageta. Doporučujeme, aby se to potom vyklopilo na tu bagetu a je z toho vlastně taková jednohubka."
Pro šnečí maso je zásadní doba vaření, ale důležité jsou i chutě, které přidáme k máslu, a nakonec vlastně i s bagetkou všechno dohromady.
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.