Koprovka z kozího mléka

Největší audioportál na českém internetu

Koprová omáčka | Foto: Jana Volková

Koprovka z kozího mléka

Koprová omáčka je jedno z těch jídel, o které se vedou nekonečné mezigenerační a dlouhatánské spory – je to úžasné jídlo nebo naprosto nepoživatelné.

Ingredience
  • 500 ml kozího mléka
  • 3 lžíce mouky
  • 1 lžíce cukru
  • 1/4 lžičky soli
  • 1 lžička citrónové šťávy
  • 1 sklenička nasekaného čerstvého kopru

Já jsem zastáncem prvního tábora, výraznou chuť kopru jsem milovala už jako dítě a nikdy mě to neopustilo. Proto jsem se i naučila koprovku tak, aby chutnala u nás doma všem, a často ji vařím. Zatím jsem ale nezkusila vzít na ni kozí mléko. Lektorka mateřského centra Srdíčko a maminka velké rodiny Martina Sejkorová vaří koprovku z kozího mléka a dobře ví proč!

„Je zajímavé, že z toho kozího mléka je skvělá. Jedna chovatelka, od které jsme si brali naši kozu, tak říkala – kozí mléko, to je prostě naslano. A opravdu, když to ochutnáte zvlášť, tak opravdu to kravské je sladší než kozí,“ prozrazuje. A jak tedy Martina koprovou omáčku z kozího mléka vaří?

„Potřebujeme půl litru mléka. Když máme kozí mléko, tak je i plnotučné, dáme tam tři lžíce hladké mouky a hned zastudena to prošleháme metličkou, můžeme přidat trošku másla, dáme tam lžíci cukru a čtvrt čajové lžičky soli a přivedeme k varu. Ideálně za stálého míchání, aby se nic nepřichytilo na dno kastrůlku, a jakmile se mléko začne vařit, pořád prošleháváme metličkou, aby ta konzistence byla pěkná. Když zhoustne, můžeme zmírnit plamen, přidáme kopr. Když máme čerstvý, tak asi půl skleničky. Přidáme čajovou lžičku citrónové šťávy a ta koprovka by takto měla být hotová.“

Někdo si ji dá s bramborem a plátkem hovězího, my s knedlíkem a vajíčkem natvrdo. Tak dobrou chuť!

autor: dak

Mohlo by vás zajímat

Nejnovější recepty

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.