Carachoux - francouzské odpalované věnečky
Vypadají jako věnečky, ale s pozoruhodně rozpraskanou krustou nahoře. Jsou to francouzské zákusky zvané carachoux. Od Anny Švomové, pro kterou není žádné pečení dost těžké, jsem zjistila, jaká cesta vede k těmto dokonale stejným zákuskům.
„Základem je odpalované těsto, ale nejdříve se musí začít tou krustičkou, která je nahoře. Ta se dělá ze stejného množství třtinového cukru, másla a polohrubé mouky. Udělá se husté těsto, které se rozválí mezi dvěma pláty pečicího papíru na tenkou placku, vykrájí se z toho kolečka a ta se strčí do mrazáku.“
- Na krustu
- 100 g másla
- 100 g třtinového cukru
- 100 g polohrubé mouky
- Na těsto:
- 75 g vody
- 75 g mléka
- 60 g másla
- 112 g hladké mouky
- 2 g soli
- 4 g cukru krupice
- 150 g vajec (3 ks)
Teď je čas na odpalované těsto. Kuchařky většinou mají nějakou zkušenost s odpalovaným těstem, ty návody bývají podobné. „Voda, mléko, do toho se dá špetka cukru, špetka soli, do toho se dá máslo a to těsto se odpálí. A až se asi po dvou minutách to těsto nelepí na hrnec, tak se nechá zchladnout. Já to dělám ručně stěrkou, ale někdy i v robotu, zamíchají se do toho tři vajíčka.
„Podle velikostí koleček z prvního těsta se na plech udělají bochánečky a na ně se položí ta zmrzlá kolečka z prvního těsta,“ říká dále Anna, která si tento zákusek oblíbila proto, že díky kolečkům jsou pak i všechny bochánky stejně velké.
A teď pozor – Do trouby rozpálené na 240 stupňů se strčí plech s bochánky a trouba se okamžitě vypne. Za deset minut se znovu zapne, ale jen na 150 stupňů a peče se asi dvacet minut. Po dvaceti minutách těsto pěkně naskočí a krásně se udělá krustička.
Když jsou bochánky hotové, překrájí se, a dovnitř se plní různými náplněmi – pudinkovou, šlehačkou nebo třeba slaným karamelem – a k tomu si něco povíme zase někdy příště. Není to snadné pečení, ale výsledek vykouzlí na tváři obdivné uznání naprosto každému, kde je ochutná.
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.