Guláš s kořenovou zeleninou
Jak podělit rodinu o dobře uvařené hovězí maso? Hodit je do hrnce a dobře ochutit.
- 1000 g hovězího masa (nejlépe kližka)
- 2 lžíce sádla
- 2 velké cibule
- 3 mrkve
- 1/2 celeru
- 3 stroužky česneku
- 2 lžíce sladké papriky
- 1 lžíce rajčatového protlaku
- 1 lžička kmínu
- 1 lžička majoránky
- 2 bobkové listy
- 500 ml hovězího vývaru (může být i voda)
- sůl, pepř
Jako inspirace mi nedávno pomohla zmínka jen tak mezi řečí od paní Lenky Chroustové z Bobrové, jak vaří něco jako guláš u nich doma: „Dělám, já tomu říkám blabla. Přidám celer, mrkev, ale na velké kusy. Nechám ji v tom a ono je to tam někde vidět. A rajský protlak, ne moc, ale jen trochu na ochucení. Protože guláš chce každý nějak jinak, my vaříme toto. Je to trochu jiné než guláš, ale taky dobré.“ Dobře, tak to vyzkoušíme! Kilo hovězí kližky nakrájíme na asi dvoucentimetrové kostky. Oloupeme 2 velké cibule a nadrobno je nakrájíme a jdeme na mrkev a celer, které taky oloupeme, ale necháme při krájení větší kusy. Nakonec si připravíme pár stroužků česneku. Dvě lžíce sádla rozpálíme ve velkém hrnci a přidáme cibuli, ta se bude nějakou chvíli smažit, nezapomeneme míchat. Potom přidáme maso a necháme ze všech stran zatáhnout. Zasypeme červenou paprikou, zamícháme a přidáme lžíci až dvě rajského protlaku. Zamícháme, a je čas na koření – kmín, bobkový list, majoránku a prolisovaný česnek. Na řadu přicházejí kusy mrkve a celeru, které obalíme společně s masem vším, co jsme do hrnce dali. A aby se nepřipálila paprika, rychle zalijeme hovězím vývarem nebo vodou, osolíme a opepříme. Necháme pod pokličkou dusit dvě hodiny, nebo i déle, podle toho, jak je maso měkké. Podáváme jak jsme zvyklí – s knedlíky, chlebem, je to na vás.
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.