Šmorn - recept z dávných dob

Jestli jste také po svátcích přejedení a chcete mít místo na další hody, ty silvestrovské, poslechněte si tip na jednoduché jídlo našich babiček. 

Možná i vy jste v mládí slýchali název šmorn. Co se pod ním skrývá, to nám prozradila třiadevadesátiletá Marie Masopustová z Batelova na Jihlavsku.

„Tenkrát se vařilo jednoduše, kdepak aby bylo každý všední den maso. Hodně jídel jsme dělávali z brambor, mouky, vajec. A když se dobře ochutila, když byl na zahrádce česnek a ve spíži cukr, dalo se připravit ledacos.“ Tři děti od Masopustů měly například rády rychlou sladkou dobrotu, které říkaly šmorn.

„To se dá na másle upražit krupice. Másla ale musí být hodně, protože ta krupice se potom oddělí a vypadá to skoro jako jikry. Když chytí barvu a rozvoní se, pak se zalije mlékem a zase se chvíli nechá vařit. Nakonec se do toho ještě zamíchá vajíčko,“ vzpomíná seniorka.

Výsledkem je sladká kaše, která nejvíce chutná s třešňovým kompotem. „Děti se po tom mohly utlouct, ale pro chlapa, který celý den pracuje, to není, spíš taková lehčí dětská večeře,“ dodává Marie Masopustová.

autor: dak

Související

  • Polévky s bršlicí kozí nohou

    Bršlice kozí noha je plevel, který vidíme na jaře úplně všude. Jsou ty první zelené lístky, které vyrážejí podél cest, na loukách a překážejí na zahrádce.

  • Jarní hrášková polévka

    Pod názvem hrachovka se většině z nás vybaví hrachová kaše ze školní jídelny. Někoho možná napadne i polévka z hrášku, a právě tu si dnes uvaříme.

  • Kuře na cuketách

    Kuřecí maso už jsme pekli na zelenině, na dýni i na kysaném zelí a dnes se pustíme do kuřete na cuketách! Tento oběd vystačí pro celou rodinu a pochutnají si všichni.

Nejnovější recepty

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.