Šmorn - recept z dávných dob
Jestli jste také po svátcích přejedení a chcete mít místo na další hody, ty silvestrovské, poslechněte si tip na jednoduché jídlo našich babiček.
Možná i vy jste v mládí slýchali název šmorn. Co se pod ním skrývá, to nám prozradila třiadevadesátiletá Marie Masopustová z Batelova na Jihlavsku.
„Tenkrát se vařilo jednoduše, kdepak aby bylo každý všední den maso. Hodně jídel jsme dělávali z brambor, mouky, vajec. A když se dobře ochutila, když byl na zahrádce česnek a ve spíži cukr, dalo se připravit ledacos.“ Tři děti od Masopustů měly například rády rychlou sladkou dobrotu, které říkaly šmorn.
„To se dá na másle upražit krupice. Másla ale musí být hodně, protože ta krupice se potom oddělí a vypadá to skoro jako jikry. Když chytí barvu a rozvoní se, pak se zalije mlékem a zase se chvíli nechá vařit. Nakonec se do toho ještě zamíchá vajíčko,“ vzpomíná seniorka.
Výsledkem je sladká kaše, která nejvíce chutná s třešňovým kompotem. „Děti se po tom mohly utlouct, ale pro chlapa, který celý den pracuje, to není, spíš taková lehčí dětská večeře,“ dodává Marie Masopustová.
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
