Štrůdl se špenátem a slaninou
Štrůdl neboli závin patří k nejoblíbenějším dezertům, nebo aspoň u nás se po něm obvykle jen zapráší, pokud je jablečný a je v něm hodně skořice.
Své příznivce ale má i štrůdl slaný, který se dá plnit ledasčím – od sýrů, přes bylinky či mleté maso, až po špenát.
- 1 listové těsto
- 1 balení špenátových lístků
- 100 g slaniny
- 1 cibule
- 2 stroužky česneku
- 50 g sýru niva
- sůl, pepř
- vejce na potření
A právě špenátem a slaninou plněný nám donesl do redakce ochutnat kolega Dušan Vrbecký. Tady je jeho recept: "Já si úplně na začátku rozválím listové těsto na placku, aby bylo co nejtenčí, ale zase aby nebyla úplně tenká, štrůdl by se mohl trhat nebo praskat. Když je dostatečně rozválené, tak na ně pokladu plátky slaniny tak, aby na sebe navazovaly,“ popisuje postup.
„Mezitím si na pánvi zpěním cibulku, na to hodím špenát, nechám ho podusit, dochutím česnekem, osolím, opepřím. Musí vychladnout, protože tučné těsto by se rozteklo, kdyby se na ně dal špenát ještě horký. Když vychladne, špenát se potom rozprostře na slaninu, rozdrobí se na něj niva a štrůdl se zabalí. Těsto se shora potře vajíčkem a posype hrubozrnnou solí," dodává.
Dušan doporučuje sůl, ale ozdobit horní část závinu můžeme i sezamovými semínky, nebo čerstvě pomletým pepřem. Štrůdl potom upečeme v rozpálené troubě dozlatova, a pokud je právě poledne nebo čas na večeři, můžeme si jej dát ještě teplý. Pokud zbude, i další den je skvělý za studena.
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
