Kokosky paní Anny
Blíží se čas, kdy se našimi domovy bude linout vůně převážně sladká a kořenitá, protože zkrátka aspoň jeden druh cukroví si přece upéct musíme!
To by nebyly žádné Vánoce bez provoněné kuchyně! Když jsem – kde jinde než na vánočních trzích - ochutnala fantastické kokosky paní Anny z Horního Studence, musím se s vámi o její recept podělit.
- 230 g bílků
- 200 g cukru krupice
- 100 jemného kokosu
Ty byly totiž tak strašně dobré, že nemám slov. Přitom jsou jenom z bílků, cukru a jemného kokosu. Paní Anna přiznala, že vychytat recept tak, aby chutnaly právě takhle skvěle, jí trvalo až do sedmdesáti let. Ovšem stojí to za to. „Potřebujete skleničku od té malé dijonské hořčice. A když ji dáte na váhu a vynulujete, tak ty bílky by měly mít přesně 230 gramů. K tomu 20 dkg krupicového cukru a 10 dkg jemného kokosu. Když je hrubý, tak to pak se špatně dostává z cukrářského pytlíku. Bílky musí mít pokojovou teplotu, takže je nechávám odstát v hrnci, ale nesmí se to uvařit,“ směje se zkušená pekařka.
„Šlehám to chvilinku, tak půl minuty. Nesmí to být řídké, ale ani přešlehané, když zvednete metlu, tak se tam musí dělat takové špičky. Pak ty kokosky prskám pytlíkem a jsou toho dva plechy.“
Paní Anna mi ještě prozradila, že když kokosky vymačká na plech, a některé mají třeba z cukrářského pytlíku udělanou špičku, že si namočí prsty a ty špičky uhladí. Pečou se ve středně vyhřáté troubě jen asi deset minut, než lehce zrůžoví – tak zůstanou na povrchu křupavé a uvnitř měkké a vláčné.
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější recepty
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.