Vafle na slano
Připravit vafle není nic složitého. V podstatě jde o dezert na stejné bázi jako palačinky jen připravený ve speciálním přístroji.
Připravit vafle není nic složitého. V podstatě jde o dezert na stejné bázi jako palačinky jen připravený ve speciálním přístroji.
- 100 g hladké mouky
- 100 ml mléka
- 2 vejce
- špetka prášku do pečiva
- špetka soli
I těsto se podobá, jen je potom nesmažíme na pánvi v podobě tenkých placek, ale nalijeme je do speciálního vaflovače. Je to přístroj, který má hodně společného s toustovačem, a také se někdy prodává v sadě dva v jednom, kdy stačí jen vyměnit plotýnky. Takže nalijeme, přiklopíme, a za pár minut je hotovo.
Jak na těsto? Je to jednoduché – na 100 gramů mouky použijeme dvě vajíčka, deci mléka, špetku prášku do pečiva a špetku soli. Pořádně zamícháme a necháme několik minut odležet.
Mezitím si můžeme nachystat slanou náplň. Vafle výborně chutná se všemi druhy sýrů, jak radí Monika Machátová z Bifé vafle ve Vídni. „Mám dva druhy – s balkánským sýrem a s hermelínem. Ta vafle s balkánským sýrem je s rajčátky a bazalkovým pestem, a ta s hermelínem je s uzenými mandlemi a brusinkami, takže je trošku sladko-slaná.“
Sýr, rajčata a bazalkové pesto je typická kombinace italské chuti, brusinky a uzené mandle s hermelínem zase připomenou luxusní jednohubky. Slané vafle si ale můžeme nazdobit i jinak, podle své chuti. Se šunkou, uzeným lososem, slaninou a vajíčkem, ale sýr, ten bude vaflím zkusit v jakékoli podobě, ať to bude cheddar, uzený sýr nebo třeba sýr kozí.
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
