Horácké burášky
Na pochoutku ze svého dětství vzpomínají obyvatelé a obyvatelky Veselého Žďáru na Havlíčkobrodsku.
Různým pochoutkám – většinou pochopitelně z brambor – se říkalo všelijak, ale jak se řekne burášky, každý je zná. Podle Paní Květoslavy Tonarové byly burášky v podstatě buchty, které když se vyndaly z trouby, tak se daly do hliněného hrnce, spařily se horkým mlékem a posypaly se mákem. Byly neustále na kamnech – každý, kdo šel kolem, tak si tam vzal.“ Někdo spařil mlékem, jinde stačila horká voda, říkala pamětnice Ludmila Červená: „Burášky se spařily teplou vodou, posypaly mákem a tatínek je měl moc rád.
- 1 kg brambor vařených ve slupce
- 30 dkg polohrubé mouky
- sůl
- případně 1 vejce
- mléko na spaření
- řepný sirob nebo med na oslazení
- 6 dkg másla
- 6 dkg máku
A jak se dělaly? Z brambor vařených ve slupce. Na kilo už vychladlých, oloupaných brambor a rozmačkaných se přidalo třicet deka polohrubé mouky, špetka soli, případně jedno vajíčko. Ze všeho dohromady se zpracovalo těsto, které se rozdělilo na kousky ve tvaru menších šišek. Bylo zvykem je nakrojit, někdy až šestkrát!
Pekly se na suchém plechu vysypaném mákem lehce do růžova. Potom se upečené burášky spařily – mlékem nebo vodou. Nechalo se vsáknout a na závěr přišlo ochucení podobné dnešku – cukr, mletý mák a rozpuštěné máslo. Když nebyl cukr, použil se med nebo řepný sirup. Kdo má rád šišky s mákem, určitě ho nezklamou ani burášky.
Související
-
Karlovarský knedlík se špekem
Svíčková se šesti? Možná jich bude mnohem víc, pokud si k omáčce dáte knedlík karlovarský.
-
Zeleninová pomazánka
Receptů na dobrou pomazánku není nikdy dost. Někdo dává jako základ pomazánek majonézu, jiný jogurt a další zase různé druhy sýrů.
-
Uzené maso s kroupami
Kroupy jsou úžasné, a přece si na ně tak zřídkakdy vzpomenu. Chyba! Ječné kroupy nechutnají jen v uzené polévce nebo v zabijačce. Jsou vážně skvělé jako zdravá příloha.
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
