Cuketový chlebíček
Nevím jak u vás, ale v naší spíži odpočívá několik velkých cuket. Každý rok touto dobou hledám, jak je zpracovat, protože ani postupné krájení a strouhání a přidávání do polévek a zeleninových směsí nestačí.
Cuketa má ovšem i tu výhodu, že se dá zpracovat na sladko do buchty! Všichni si pochutnají a cuketu v ní neodhalí.
- 350 - 400 g cukety
- 3 hrnky mouky (ječné, špaldové)
- 1 hrnek třtinového cukru
- 4 lžíce kukuřičného škrobu
- 1 hrnek nasekaných mandlí a ořechů
- 2 lžíce karobu/kakaa
- 2 lžičky prášku do pečiva bez fosfátů
- 1/2 lžičky muškátového oříšku
- 1 lžička skořice
- 1 hrnek rostlinného mléka
- 1 lžíce jablečného octa
- 1/2 hrnku oleje
- špetka soli
Je to jednoduché - nejprve cuketu okrájíme od slupky, zvlášť pokud je větší a tuhá. Celkem potřebujeme 30 – 40 deka jemně nastrouhané cukety.
V míse smícháme 3 hrnky mouky – může být obyčejná polohrubá, ale i ječná nebo špaldová, přidáme dvě lžičky prášku do pečiva bez fosfátů a hrnek třtinového cukru. Přistrouhneme trochu muškátového oříšku, přidáme lžičku skořice, 4 lžíce kukuřičného škrobu, hrnek nasekaných mandlí nebo ořechů – nebo jejich směsi a 2 lžíce kakaa – zkrátka všechny suché ingredience.
Kdo nechce kakao, může mít chlebíček světlý, kdo chce bez ořechů, klidně je vynechá.
V další míse promícháme hrnek vody nebo rostlinného mléka se lžící jablečného octa a vlijeme do první mísy. Vypracujeme těsto a nakonec přidáme nastrouhanou cuketu.
Forma, ve které pečeme, může být na bábovku, menší vyšší plech, ale ideální je forma na biskupský chlebíček, aby výsledku odpovídal i název. Vymažeme ji máslem, vlijeme těsto a pečeme asi 50 minut při 175°C.
Pozor, je mnohem lepší krájet těsto, až když vychladne! A kdo se bez čokolády neobejde, může ještě celý chlebíček polít čokoládovou polevou.
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
