Vídeňský knedlík

Kde se v rodinách talent a láska ke kuchařině dědí, tam to voní a chutná ještě lépe. Paní Marie Kosová z Moravských Budějovic měla babičku i maminku rozené Rakušanky, a tak není divu, že se naučila spoustu dobrot z naší sousední kuchyně. Například nadýchanou přílohu k masu.

„Maminka dělávala knedlíky, kterým říkala vídeňské knedlíky. To se vzalo osm rohlíků, čtyři vajíčka, petrželka, trošilinku mouky se tam dalo, sůl, a zalilo se to mlékem. To mléko ale muselo být vařící a uvařilo se to normálně ve vodě. Když se vytáhly a rozkrojily, vypadaly, jako by byly sražené, ale nebyly, naopak to je vynikající velice chutný knedlík.“

Vídeňský knedlík se netvaruje do dlouhé šišky, ale v dlaních se těsto uhladí do koule. Tyto koule se potom vhazují do vařící vody a přibližně za osm minut jsou hotové. Po rozkrojení svou mozaikou z housek či rohlíků a petržele připomínají karlovarský knedlík a jako příloha se hodí ke všemu.

„Používali jsme to k omáčkám nebo k zelí a masu, a tyto knedlíky mají jednu výhodu – na rozdíl od kynutých nebo jiných knedlíků, do druhého dne, pokud zbydou, tak neokorají,“ usmívá se Marie Kosová.