Podzimní vafle se skořicí
Vafle chutnají každému, mají pěkně strukturovanou mřížku, po které se rozlívá javorový sirup, nebo do ní pěkně zapadne ovoce a dobře na ní drží šlehačka.
- 400 g vařených brambor (batátů)
- 1 hrnek ovesných vloček
- ½ sáčku kypřícího prášku do pečiva
- 1 lžička skořice
- 1 lžíce třtinového cukru
- 1 vanilkový cukr
- 1 vejce
- 1 hrnek mléka
- K podávání - jablka, švestky, ořechy....
Obvykle se vafle dělají z těsta podobnému těstu na palačinky, ale my si dnes vyzkoušíme použít na ně brambory. Buď mohou být obyčejné, ale pokud vezmeme jeden velký batát, tedy sladkou bramboru jak se mu přezdívá, bude těsto také skvělé. Pro začátek uvaříme 400 deka brambor nebo batátu ale pozor, ne v tak slané vodě, v jaké si vaříme brambory na přílohu. Na špičku nože soli úplně stačí. Mezitím si do mísy přichystáme hrnek ovesných vloček, půl kypřicího prášku do pečiva, lžičku skořice a lžíci třtinového cukru a jeden vanilkový cukr a promícháme. Uvařené a vychlazené brambory vhodíme do mixéru společně se suchými surovinami a přidáme jedno vejce, hrnek mléka a zmáčkneme start. Rozmixujeme do hladkého těsta a rozpálíme vaflovač. Potřeme olejem a postupně klademe těsto dovnitř a vyrábíme vafle. A protože voní skořicí, kombinujeme je s podzimními chutěmi – s jablečným pyré, švestkovým džemem, javorovým sirupem a ořechy, cokoli máte právě doma a máte nejraději.
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
