Osadu Božská Betty byste našli padesát metrů pod hladinou Dalešické přehrady
U řeky Jihlavky, kousek pod Popůvkami na Třebíčsku, stávala ještě na začátku sedmdesátých let minulého století trampská osada Božská Betty. Dnes na ni staří třebíčští trampi při pohledu na hladinu Dalešické přehrady jen vzpomínají. Osadní louku kryje padesát metrů vody.
„Ten mlejn byl přímo naproti nám, a támhleto, vykrojený, to je rokle a Dalešičáci tomu říkají Jarova rokle,“ František Kratochvíl, řečený Nefjork ukazuje před sebe na vodu. Člověk si už jen velice těžko představuje, že ještě v sedmdesátých letech dvacátého století tady bylo hluboké údolí s příkrými skalnatými srázy a řekou Jihlavkou. Pamětníci ještě vzpomínají na mlýny a spoustu trampských osad. Některé z nich byly založené už ve dvacátých letech.
Osada dostala jméno podle staré mlynářky
Osada Božská Betty vznikla v roce 1953. Jméno dostala podle mlynářky Barbory Mannové z Loupalova mlýna. „To byla stará babka taková, její muž jí říkal Betty,“ vysvětluje František Kratochvíl. Do tohoto mlýna jezdili trampové ještě před vznikem osady.
Ze staré trafiky na třebíčské Barborce vznikla osadní chajda
Trampové si brzy pořídili osadní chajdu. „Byla to trafika původně, na Barborce v Třebíči. Koupili jsme to ještě za starý peníze,“ vzpomíná Nefjork.
Naráží na měnovou reformu v roce 1953 a se smíchem popisuje, jak chajdu dopravovali do údolí Jihlavky. „My jsme to prvně dali celý dohromady v Třebíči a převáželi půjčeným autem. Mostek s námi spadl! Všechno jsme museli vyložit, mostek spravit, zase naložit, to byla cesta hrozná!“
V Jihlavce bylo vody sotva po kolena. Museli jsme udělat hráz
Pokud to šlo, jezdili osadníci k Jihlavce každý týden. „Jezdili jsme sem na kolech a taky pak na motorkách,“ vzpomíná Nefjork. Cesta to musela být náročná. I dnes, musíte sejít nebo sjet dost prudký kopec, abyste se dostali ke břehu přehrady.
Dnes, kdy je v tom místě přehrada hluboká padesát metrů je také nepředstavitelné, že v řece bylo vody sotva po kolena. „Tak jsme třeba stavěli hráz, abychom zvedli vodu a mohlo se tam udělat pár temp,“ směje se Nefjork. Vodu na pití si brali v Loupalově mlýně.
Osadu Božská Betty zakládali v podstatě jen dva trampi
František Kratochvíl je jeden ze dvou zakládajících členů osady Božská Betty. „To jsem byl původně jen já a Pepek Jordánů, Čolek jsme mu říkali. Potom teprve přišli další. To byl Bedra, Karel Svobodů, Monek Mitašů a Pepek Liškařů, ten ještě je, tak se za ním chceme podívat teďka,“ František Kratochvíl naráží na to, že většina osadníků už nežije.
I jemu je už přes osmdesát. Přesto se s třebíčskými trampy stále schází a pořád hraje a zpívá staré trampské písničky.
Prkna a dveře z Bettiny posloužily ke stavbě kůlny
Božská Betty vydržela v údolí Jihlavky dvacet let. V roce 1973 se začala napouštět dalešická přehrada.
„Tu chajdu našu si koupil nějakej chlapík v Popůvkách,“ říká Nefjork a vede mě ke starému dřevníku u nedaleké vesničky Popůvky. Některá prkna a dokonce i dveře jsou z Chajdy Božské Betty.
Související
-
Skála Halířka nad Dalešickou přehradou je plná vzpomínek na trampskou historii
Už téměř 40 let je zatopené údolí řeky Jihlavy mezi Vladislaví a Mohelnem na Vysočině. Na doby před Dalešickou přehradou vzpomínají hlavně trampi, kteří tady měli svůj ráj.
-
V muzeu v Dalešicích vystavují kompletní vybavení historické varny piva
Když vejde návštěvník do pivovaru v Dalešicích, zdá se mu tady všechno povědomé – místo si zachovalo stejnou náladu, jako v oblíbeném filmu Postřižiny.
-
Dalešice mají nejznámější filmový pivovar. Na jeho komíně se místo Maryšky a Pepina usadili čápi
Pivovar v Dalešicích na Vysočině vznikl údajně už na začátku 16. století. Největší slávu ale zažil až ve století 20. V roce 1980 tam Jiří Menzel natočil film Postřižiny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.