Osadu Božská Betty byste našli padesát metrů pod hladinou Dalešické přehrady

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy František Kratochvíl, řečený Nefjork

U řeky Jihlavky, kousek pod Popůvkami na Třebíčsku, stávala ještě na začátku sedmdesátých let minulého století trampská osada Božská Betty. Dnes na ni staří třebíčští trampi při pohledu na hladinu Dalešické přehrady jen vzpomínají. Osadní louku kryje padesát metrů vody.

„Ten mlejn byl přímo naproti nám, a támhleto, vykrojený, to je rokle a Dalešičáci tomu říkají Jarova rokle,“ František Kratochvíl, řečený Nefjork ukazuje před sebe na vodu. Člověk si už jen velice těžko představuje, že ještě v sedmdesátých letech dvacátého století tady bylo hluboké údolí s příkrými skalnatými srázy a řekou Jihlavkou. Pamětníci ještě vzpomínají na mlýny a spoustu trampských osad. Některé z nich byly založené už ve dvacátých letech.

Osada dostala jméno podle staré mlynářky

Osada Božská Betty vznikla v roce 1953. Jméno dostala podle mlynářky Barbory Mannové z Loupalova mlýna. „To byla stará babka taková, její muž jí říkal Betty,“ vysvětluje František Kratochvíl. Do tohoto mlýna jezdili trampové ještě před vznikem osady.

Údolí řeky Jihlavky před zatopením

Ze staré trafiky na třebíčské Barborce vznikla osadní chajda

Trampové si brzy pořídili osadní chajdu. „Byla to trafika původně, na Barborce v Třebíči. Koupili jsme to ještě za starý peníze,“ vzpomíná Nefjork.

Naráží na měnovou reformu v roce 1953 a se smíchem popisuje, jak chajdu dopravovali do údolí Jihlavky. „My jsme to prvně dali celý dohromady v Třebíči a převáželi půjčeným autem. Mostek s námi spadl! Všechno jsme museli vyložit, mostek spravit, zase naložit, to byla cesta hrozná!“

V Jihlavce bylo vody sotva po kolena. Museli jsme udělat hráz

Pokud to šlo, jezdili osadníci k Jihlavce každý týden. „Jezdili jsme sem na kolech a taky pak na motorkách,“ vzpomíná Nefjork. Cesta to musela být náročná. I dnes, musíte sejít nebo sjet dost prudký kopec, abyste se dostali ke břehu přehrady.

Dnes, kdy je v tom místě přehrada hluboká padesát metrů je také nepředstavitelné, že v řece bylo vody sotva po kolena. „Tak jsme třeba stavěli hráz, abychom zvedli vodu a mohlo se tam udělat pár temp,“ směje se Nefjork. Vodu na pití si brali v Loupalově mlýně.

Trampové, Dalešice

Osadu Božská Betty zakládali v podstatě jen dva trampi

František Kratochvíl je jeden ze dvou zakládajících členů osady Božská Betty. „To jsem byl původně jen já a Pepek Jordánů, Čolek jsme mu říkali. Potom teprve přišli další. To byl Bedra, Karel Svobodů, Monek Mitašů a Pepek Liškařů, ten ještě je, tak se za ním chceme podívat teďka,“ František Kratochvíl naráží na to, že většina osadníků už nežije.

I jemu je už přes osmdesát. Přesto se s třebíčskými trampy stále schází a pořád hraje a zpívá staré trampské písničky.

Prkna a dveře z Bettiny posloužily ke stavbě kůlny

Božská Betty vydržela v údolí Jihlavky dvacet let. V roce 1973 se začala napouštět dalešická přehrada.

„Tu chajdu našu si koupil nějakej chlapík v Popůvkách,“ říká Nefjork a vede mě ke starému dřevníku u nedaleké vesničky Popůvky. Některá prkna a dokonce i dveře jsou z Chajdy Božské Betty.

Přehrada, Dalešice
Spustit audio

Související