O památníky obětem první i druhé světové války v Černovicích se v rozmezí stovky let zasloužili dědeček a vnuk

11. říjen 2023

Je už jen málo lidí, kteří pamatují časy druhé světové války, a mohou o nich vyprávět. Černovice na Pelhřimovsku mají to štěstí, že mají mezi sebou dnes devadesátiletého Pavla Janečka, který nejen, že si pamatuje, ale staré časy zaznamenává i ve svých knihách. Zasloužil se i o vybudování černovického památníku obětem druhé světové války. 

Nový památník obětem druhé světové války v Černovicích stojí v malém parčíku hned vedle domu Pavla Janečka. Ještě poměrně nedávno na tom místě stála omšelá garáž, těsně přilepená k domu. "Předtím to byla taková malinká zemědělská usedlost. Zřejmě dědeček počítal s tím, že tu chaloupku koupí a zbourá. Nedostal se k tomu," vypráví Pavel Janeček, který domek zlikvidoval v rámci rekonstrukce domu.

Vybudování památníku bral Pavel Janeček jako svůj velký úkol, povinnost, naplnění rodinného odkazu. Na černovickém náměstí totiž stojí památník obětem první světové války, o který se postaral jeho dědeček Antonín. "Dědeček přišel do Černovic v roce 1897. Okamžitě se zapojil do veřejného dění," říká Pavel Janeček s tím, že se jeho předek zasloužil o vybudování vodovodu, vodojemu, telefonizaci i elektrifikaci Černovic. A jeho nápadem bylo právě i vybudování památníku obětem první světové války. Tehdy na památník také přispěl velkou částkou peněz.

Kvůli nové koncepci náměstí nemohl stát památník obětem druhé světové války také na náměstí, a tak hledal Pavel Janeček místo, kam by se nejvíc hodil. "V rodině jsme usoudili, že nejpříhodnější místo by bylo v parčíku u domu," dodává. Kolem toho místa totiž lidé, kteří za války zahynuli, chodili, nakupovali také v Janečkově obchodě. "Mně bylo za války osm deset let. Prošmejdili jsme všechny chalupy, kde ti lidé bydleli," vzpomíná a přidává i vzpomínky na mlynáře, hokynáře a další, po kterých zůstala jen ta jména na kamenné desce památníku.

Pavel Janeček se o památník stará a podle toho, jestli je svátek nebo všední den také na stožáru vyměňuje vlajku. Ve svátek tam vlaje česká státní vlajka, ve všední den černovická.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.