Domácí panýr
Mléko s kyselinou se srazí - to jste asi v životě už viděli a zažili. V kuchyni to někdy může být žádoucí, protože když si mléko okyselíme schválně, a dál je ochutíme, může nám vzniknout lahůdka.
Panýr je sýr z čerstvého mléka, který má svůj původ v Indii, ale protože se snadno vyrábí a při tepelné úpravě se neroztéká, je oblíbený i u nás.
Doma ho běžně vyrábí lektorka žďárského mateřského centra Martina Sejkorová a ví, že ho známe: „Kdo si dává v indické restauraci nějaké směsi, tak ty bílé kostky, to bývá často panýr."
Domácí výroba je podle Martiny velmi jednoduchá. „To mléko se vysráží jablečným octem nebo citrónovou šťávou, nebo se tam může dát i normální ocet a musí vařit," vysvětluje.
Když to vezmu od začátku, tak mléko dáme do hrnce, přivedeme ho k varu a jakmile se začne vařit, tak tam nalijeme dvě lžíce citrónové šťávy. Kdyby bylo málo sražené, tak tam přidám více kyseliny.
"Krásně se mi to vysráží, já ho potom scedím, vezmu si tu sraženinu a vylisuju ji do formy. Šlo by to asi v rukách, v plínce vylisovat hroudu sýra a v rukách to stlačit, aby nám to dalo nějakou formu a drželo pohromadě. Potom ten sýr necháme vychladnout a takto vylisovaný máme hotový ten paný," popisuje Martina Sejkorová postup při výrobě sýra.
"Teď ho potřebujeme nějak zpracovat a ochutit, aby byl dobrý. Co chutnalo naší rodině, tak já jsem ho krájela na plátky, ochutila jsem ho sójovou omáčkou a grilovacím kořením a grilovali jsme ho na pánvi, a to bylo moc dobré. Nebo v létě, když je grilovačka, a griluje se maso, tak se k tomu dá přidat i tento panýr. On tolik nezraje, protože jak nemá v sobě tu mléčnou kulturu, která způsobuje to, že ten sýr taje, tak on drží dlouho pohromadě, a právě takto nám to moc chutnalo,“ říká Martina.
Tento recept se bude určitě hodit na celou grilovací sezónu.
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.