Špenát z kopřiv
Ve sklenících už sazeničky raší, ale venku toho moc na sbírání neroste. Co opravdu nezklame, je kopřiva. V těchto týdnech má ideální velikost na sbírání a svou léčivou sílu.
Kopřiva se používá kromě jarní očisty krve také při nemocech kloubů, při chudokrevnosti nebo krvácení z dásní. Valérie Pelikánová, sběratelka bylin, která vyrábí bylinkové čaje a čajové směsi, doporučuje kopřivy sbírat především na jaře, dokud jsou nejmenší. „Když kopřiva na konci května vykvete, přechází síla jejích účinků do toho květu, takže právě teď máme na sběr kopřivy nejlepší období.“
Proč pálí?
Proč vlastně kopřiva pálí? Její listy na sobě mají žahavé chlupy, které při dotyku dokážou úplně nepatrně protrhnout kůži – ale i to stačí. Nic nám to však nebrání, používat kopřivu v kuchyni. Bylinářka ví, že při tepelné úpravě už kopřivy nepálí, a tak z nich jednoduše vaří špenát.
Lžíce sádla
1 cibule
Pytlík kopřivových listů
Sůl
Česnek
„Dělá se stejně jako klasický špenát. Na sádle necháme zesklovatět cibulku, a potom na ni přihodíme kopřivy, které se spaří, dosolí se a nechají chvíli podusit,“ doporučuje a dodává, že pálivost kopřivy přejde u vaření spařením a usušením na čaj také.
Špenát z kopřiv je jednoduchý, na chuti mu přidá jako u normálního špenátu česnek a kapka smetany na závěr.
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
