Škvarky z hub

Nevím, jak jste na tom s rozpoznáváním hub. Já poznám klasické praváky, suchohřiby, babky a lišky, václavky a muchomůrky růžovky.

V ryzcích nebo holubinkách jsem se zatím nestačila zorientovat, ale mykologové tvrdí, že jsou mezi nimi velice lahodné houby. Pokud se nebojíte, holubinku můžete ochutnat už v lese a pokud vám chutná a na jazyku neštípe, možná patří mezi tři druhy doporučované mykologem Jaroslavem Kocmanem. „Nejlepší jsou ty, co mají takovou naoříškovělou chuť, jako je třeba holubinka nazelenalá, namodralá nebo holubinka kolčaví, ty jsou výborné.“

holubinky (nebo jiné houby)

olej na smažení

sůl

kmín

Pokud jde o úpravu holubinek, ale pochopitelně nejen jich, jedna z možných úprav je velice rychlá a nepřekonatelná, možná ji znáte také. „Všechny druhy hub se dají zpracovat téměř stejně. Dát je pod maso, do polévky, udělat houbový guláš, záleží na fantazii, je spousta receptů. Ale speciálně u těch holubinek je velice jednoduchá věc, a to sice že se pokrájí na trošku větší kousky asi dva centimetry. Jenom na pánvičce na oleji se podusí na oleji se solí s kmínem. Až se trošku spečou a vzhledem připomínají škvarky, tak je to výborná věc a vlastně se to i jmenuje holubinkové škvarky,“ radí Jaroslav Kocman.

Spečení bychom neměli přehnat, takže pánev s houbami raději hlídejme – množství soli a kmínu záleží na každém z nás, stejně jako to, jak nám budou houbové škvarky chutnat.

autor: dak