Slaný karamel se šlehačkou
Slaný karamel je velká móda a najdeme ho ve spoustě zákusků. Pokud doma vyrábíte věnečky, větrníky nebo nějaké řezy, kam se dává šlehačkový krém, je snadné zpestřit si tyto sladkosti slaným karamelem, který se dá snadno vyrobit.
Skvělá domácí pekařka všelijakých dobrot Anna Švomová karamel dělá takto:
"Slaný Karamel to je standardně karamel na plotně z cukru. Do toho se dá teplá šlehačka. Pak se to nechá zchladnout, do toho špetku soli, ale opravdu jen trošičku, aby to nebylo tak slané. Do toho se zašlehá trošku másla a krém je hotový."
- 250 g cukru (krupice nbo třtinový)
- 130 ml smetany ke šlehání
- špetka soli
- 200 g másla
Dáme si tedy rozehřát čtvrt kila třtinového cukru a ten na mírném plameni mícháme, dokud se nerozpustí, přidáme kelímek zahřáté smetany ke šlehání, promícháme a lehce osolíme – když se to se solí přežene, ani všechen cukr v karamelu pak tuto chuť nepřebije, tedy opravdu jen špetku soli.
Do zchladnutého nanejvýš vlažného karamelu se zašlehá dvacet deka másla nakrájeného na kostičky.
Při použití do zákusků je z karamelu spodní vrstva a na ni stačí vyšlehat šlehačku, která už nepotřebuje být sladká, protože se krásně smíchá s karamelem.
Samotný karamel se dá také rozehřátý přelít do skleniček, uchovávat a ubírat z něj na všelijaké další pečení a recepty.
Tak si nechte chutnat!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
