Šípková omáčka

Je to jasné. Zelí k vepřovému nebo dejme tomu k divočákovi umím. Dokonce na několik způsobů. Zato šípkovou omáčku jsem skutečně ještě nezkusila. Takže když mi kuchař Martin Hašek z lipnické restaurace U České koruny nabídl recept na šípkovou, zajásala jsem, i když se záhy ukázalo, že je s ní podobně práce jako se svíčkovou.

Především potřebujeme dobrý šípkový džem.

2 mrkve
2 petržele
¼ celeru
1 cibule
vepřové sádlo
1 rajský protlak
200g šípkové zavařeniny
masový vývar
100ml červeného vína
divoké koření (celý pepř, nové koření, bobkový list, jalovec)
karamel
pepř, sůl

„Základ je jako na svíčkovou - kořenová zelenina, mrkev, petržel, celer, to všechno si vyrestujeme, nejlépe v husím nebo vepřovém sádle. V tom základu ještě orestujeme nové koření, bobkový list a jalovec. Cibule se přidává až později, aby se nepřipálila,“ radí kuchař.

Orestovaný základ zalíváme vývarem. Po zalití vývarem nastává fáze dušení. V omáčce samozřejmě máme maso - nějakou zvěřinu, kančí nebo jelení kýtu, to záleží na vás, co zrovna u vás doma voní. Nám jde ale o tu nejlepší omáčku, takže necháme dvě, dvě a půl hodiny maso i omáčku být a pak teprve pokračujeme.

Z hrnce musí kromě masa i všechno koření ven, pokračuje Martin Hašek: „Bobkový list, nové koření, to všechno vyndejte a použijte mixér. Tyčovým mixérem rozmixujte dohladka a přidejte kousek másla, smetanu, karamel a dobrý šípkový džem.“

Ano, šípky až na konec - na deset porcí omáčky asi deset deka šípkového džemu, když budete dělat méně, stačí vydělit podle počtu osob. Výborná změna je místo šípkového džemu použít povidla a máte omáčku švestkovou.

Martin Hašek by si vyloženě s chutěmi vyhrál – přidal by třeba i trochu octa jako ke svíčkové, tu přidal karamelu, tam ubral koření. Konečná verze už je zkrátka na vás.

autor: dak

Nejnovější recepty

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.