Segedín z kotlíku nad ohněm
Možná jste to také zažili – spousta masa, velký hrnec, venkovní kotel a vaření pod širou oblohou. Já už dvakrát a v obou případech v kruté zimě. O to více výsledek zahřál.
Poslední recept z velkého kotle pro hodně lidí jsem získala od zvukaře, ale také amatérského kuchaře Vítka Dobrovolného na segedínský guláš pro dvacet lidí: "Tajemství úspěchu je v tom koupit si dopředu maso a to naložit. Někdy používám bůček, když je to jenom pro chlapy, ale smíšená konzumentská společnost ocení spíše plecko. To se předem nakrájí a naloží do propasírovaného česneku se solí a kmínem, jemně oleje, jen aby se to chytlo, nechá se to dva dny odležet. Potom se to opeče dozlatova na sádle, ale může se prvně udělat cibule, také opéct na sádle, nebo i potom. Potom se to celé smíchá s vodou, se zelím, ale nepropírat, protože to člověk přijde o všechny chutě toho zelí ze šťávy. V tom guláši se to potom může dosladit, nebo jak se tam přidávají propasírovaná rajčata, tak ty to také trošku zesladí, tak určitě nepropírat. Koření - uzená paprika, majoránka, potom podle chuti, mám tam třeba nastrouhaný muškátový oříšek, nebo když je to pro chlapy, tak trošku pálivé papriky. Zamícháme a dusí se to."
I když použijeme spoustu masa, v tomto případě 4,5 kila, dvě palice česneku, dvě balení majoránky a 4 uzené papriky a pětilitrovou láhev domácího kysaného zelí, podle stejného receptu se dá uvařit i v malém.
Tak si také dejte a dobrou chuť!
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
