Pomalu pečené srnčí
Lahodné maso z dobrého kusu zvěřiny dostaneme, když mu věnujeme dostatek času při přípravě. Takzvaným pomalým pečením při nízké teplotě dosáhneme úžasné chuti, důležité jsou ale také ingredience, kterými maso ochutíme.
Pokud seženeme pěkný, asi tak kilový kousek srnčího hřbetu, můžeme se do něj pustit!
Nejprve si předehřejeme troubu, aby měla 180 stupňů, až ji budeme potřebovat.
- 1 kg srnčího hřbetu
- 450 ml suchého červeného vína
- 450 ml hovězího vývaru
- olivový olej
- máslo
- 2 mrkve
- 1 větší petržel
- 100 g celeru
- 2 cibule
- 2 stroužky česneku
- hladká mouka
- 2 lžíce rybízového džemu
- snítka tymiánu
- 1 bobkový list
- sůl, pepř
Na sporáku si rozehřejeme olivový olej společně s máslem v hrnci s tlustým dnem, který potom bude moci do trouby.
V něm osmahneme kořenovou zeleninu nastrouhanou nahrubo – 2 mrkve 1 menší petržel, asi desetidekový kousek celeru a nakrájenou cibuli. Pak přihodíme dva stroužky česneku nakrájené na plátky.
Zatímco se zelenina restuje, obalíme maso v hladké mouce vcelku a vložíme do hrnce vedle zeleniny, abychom ho zprudka osmahli ze všech stran. Potom z hrnce všechno vyndáme a do výpeku vložíme dvě lžíce rybízové marmelády.
Zalijeme čtyřmi deci suchého červeného vína a přivedeme k varu. Do bublající tekutiny přilijeme půl litru hovězího vývaru a dodáme koření. Klasicky bobkový list, a snítku tymiánu, případně sušený tymián. Všechno promícháme a vrátíme celý kus masa a všechnu zeleninu.
Osolíme, opepříme, přiklopíme a přesuneme do předehřáté trouby. Pečeme minimálně hodinu a půl na vyšší teplotu, ale pokud máme času nazbyt, můžeme teplotu stáhnout na sto dvacet stupňů a péct až čtyři hodiny.
Maso se pak krásně rozpadá, výpek můžeme zjemnit máslem a podávat.
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
