Polévka z jablek a brambor

Vařená jablka se skořicí a hřebíčkem si umím představit, i hrušky, stejně tak brambory uvařené v polévce, ale dohromady?

Polévka z jablek s bramborami a se smetanou? Ukázalo se ale, že dříve nebyla taková polévka nic zvláštního. Naše prababičky zkrátka braly to, co rostlo na poli a v zahradě a vařily z toho různé kombinace. Tento recept si pamatuje paní Marie Šourková ještě z dětství – bramborová polévka s různými druhy podzimního ovoce.

1-2 jablka

hruška, švestky dle potřeby

hřebíček

skořice

sůl

brambory

smetana nebo mléko

hladká mouka na zahuštění

„To nebyla polévka jenom z jablek, to se dávaly hrušky, švestky, jablka, syrový. Dalo se to povařit do vody, přidal se tam hřebíček a celý kousek skořice, sůl a daly se tam vařit brambory. Potom se to zalilo mlékem nebo smetanou a záklechtek. To znamená rozmíchaná hladká mouka, kterou se to zahustilo,“ vzpomíná kuchařka.

A jakou má výsledek chuť? „To záleží na tom, jak kyselá nebo sladká jsou jablka, která do polévky dáme. Má to takovou sladkokyselou chuť. Když jsou ta jablka hodně sladká, tak se to může přikyselit octem, ale ono se to dřív dělávalo z těch nakyslých jablek, takže to má nepatrně sladkokyselou chuť a vůni té skořice a toho hřebíčku a je to zalité smetanou nebo mlékem. Když mlékem, tak se toho dalo víc, když smetanou, tak stačilo méně. Ono se to dřív dělávalo hodně od oka,“ směje se paní Šourková.

autor: dak

Související

  • Podzimní pálivá polévka

    Polévek vaříme hodně, čím je větší zima, tím jsou hustší a sytější. Podzimní a zimní polévky jíme proto, aby nás zahřály, a podle toho volíme ingredience.

  • Mrkvové přehýbance

    Jez mrkvičku, budeš mít zdravé oči! Jestli i vy šíříte tohle moudro kolem sebe, tak máte touto dobou čerstvou mrkev určitě na stole každý den. 

Nejnovější recepty

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.