Vylepšený ostružinový koláč

Dobroty Dáši Kubíkové

Z dětství pamatujeme, že když začaly zrát ostružiny, blížil se konec prázdnin, nebo byl už dokonce školní rok v plném proudu.

Ingredience
  • 80 g změklého másla
  • 80 g moučkového cukru
  • 1 vejce
  • 150 ml mléka
  • 250 g polohrubé mouky
  • špetka soli
  • 1/2 prášku do pečiva
  • 1 lžička čerstvě mletého zeleného kardamomu
  • NEBO 2 lžíce medu s kardamomem (a méně cukru)
  • ostružiny
  • 100 g moučkového cukru
  • 150 g polohrubé mouky
  • 60 g změklého másla
  • 2 lžíce mletých kešu oříšků nebo mandlí

Lesní ostružiny se daly nasbírat téměř kdekoliv, ale teprve až s větším rozmachem zahradních ostružin, které nemají trny. Jejich plody jsou mnohem větší a z jednoho keře se vám na zahradě už druhým rokem stane výnosná plantáž. V horké roky mohou zrát i dříve a kombinovat se s malinami, ale pro ten dnešní recept zůstaneme u ostružin. Koláč si upečeme v kulaté formě, nebo na plechu, ale menšího rozměru. Budeme potřebovat čtvrt kila polohrubé mouky, kterou smícháme s půl lžičkou kypřícího prášku, špetkou soli a mletým kardamomem a zatím dáme stranou. 8 deka moučkového cukru nebo 4 deka cukru a pokud nemáme mletý kardamom, mohou to být 2 lžíce medu s kardamomem, smícháme s osmdesáti gramy másla, jedním vajíčkem a vyšleháme do pěny. Postupně přidáváme sypkou směs a v robotu ušleháme do jednolité konzistence. Vylijeme do vymazané a vysypané formy, poklademe ostružinami, čím více, tím je koláč lepší a zasypeme drobenkou. K obvyklé gramáži můžete přidat namleté kešu ořechy či mandle a vylepšit tak chuť ostružin a zvýraznit chuť kardamomu v těstě. Troubu vyhřejeme na 180 stupňů a za půl hodiny je hotovo. 

autor: dak

Mohlo by vás zajímat

Jak nás naladíte na DABu

Nejnovější recepty

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.