Pečené brambory s brynzou a slaninou
Při návštěvě u našich východních sousedů na Slovensku, nebo na moravsko-slovenském pomezí nebo zkrátka kdekoli na ovčí farmě, se můžeme setkat s vynikajícím vynálezem z ovčího mléka – brynzou.
Měkký jemně solený, drobivý sýr má poloroztíratelnou konzistenci, lehce pikantní chuť a výraznou vůni.
- 10 - 12 brambor
- 300 g brynzy
- 150 g zakysané smetany
- pažitka
- sůl, pepř
- 100 g slaniny nebo špeku
Brynza je především známá z halušek, ale krásně jde i k jiným jídlům. Zkusili jsme doma kombinaci pečených brambor s brynzou a špekem.
Nejprve si předehřejeme troubu na 200 stupňů, vyložíme si plech pečicím papírem a položíme na něj asi tak deset neoloupaných brambor, když jsou menší, tak i dvanáct. Propíchneme každou párkrát vidličkou a pečeme asi hodinu do změknutí. V polovině pečení je můžeme otočit. Zatímco se pečou, promícháme 30 deka brynzy s kelímkem zakysané smetany, osolíme a opepříme, přidáme hrst najemno nakrájené pažitky.
Špek nebo prorostlejší slaninu nakrájíme na kostičky a vyškvaříme do křupava. Větší část promícháme s brynzou, menší si necháme stranou na posypání.
Když jsou brambory upečené, rozřízneme je opatrně podél, a jak říká šikovný tip, zmáčkneme na koncích, aby se trochu rozevřely. Do každé naneseme lžící brynzovou směs a zasypeme zbytkem špeku. Takto dochucené brambory můžeme podávat se salátem v jakoukoli denní dobu.
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
