Káva z džezvy – lahůdka z Orientu
Káva není jenom nápoj, je to povzbuzení všech smyslů, je to společenská záležitost, důvod se sejít s přáteli, pro jiného nezbytný ranní budíček, celoživotní láska.
Pokud pijete rádi tu nejobyčejnější českou klasiku, které se lidově říká turek, možná by vás zajímalo, jak si uvařit skutečného turka.
1 dcl vody
2 lžičky kvalitní kávy
špetka kardamomu
mleté chilli
třtinový cukr dle chuti
Jiří Lukáš z Horní Cerekve už nepije jinou kávu než z balkánské džezvy, a tak jsem se ho zeptala, čím se tyhle dvě kávy liší: „Hlavní rozdíl mezi normální kávou, zalévanou je v tom, že se to dělá obráceně. Nejdřív se do džezvy nasype káva, kardamom, cukr a případně i jiné koření, třeba já si dávám trošku chilli. Na tuto velikost džezvy, což je asi deci, dávám dvě vrchovaté lžičky kávy. Trošku se to na plotýnce orestuje bez vody a teprve potom se nalije studená voda a nechá se to vzkypět. Až to vzkypí, tak je potřeba sebrat pěnu, dát ji bokem do hrnečku, a potom se to ještě dvakrát třikrát povařit nechá vzkypět a káva je hotová.“
Proč se vlastně pěna sbírá a kam se dává? Jiří Lukáš mi vysvětlil, že zpátky do kávy! „Za prvé ta pěna stejně vyteče, utíká a za druhé to vypadá i na pohled líp. Proto taky tu pěnu sbírám, dám bokem a hotovou kávu pěnou přeliju.“
A teď zpátky k džezvě – je to taková malá nádobka speciálního tvaru, bývá i bohatě zdobená a hlavně má delší držadlo, aby se s ní dalo nad ohněm kroužit, po vykypění kávy ji odstavit a znovu vrátit. Pokud jste na Balkáně, v Turecku nebo v Orientu nebyli a nemáte pravou džezvu doma, vůbec nic se neděje, spolehlivě vám ji nahradí i malý český rendlíček.
Hlavní je dělat to naopak – kávu bez vody nejprve opražit i s cukrem a kořením, pak přidat studenou vodu a několikrát nechat vzkypět. Zkuste kávu třeba s mletým kardamomem, je to skutečná lahůdka.
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.