Domácí majonéza
Není to kaloricky příliš příznivá přísada, ale ta chuť. Tuk je totiž nositelem chuti a majonéza je z poloviny vyrobená právě z tuku, přesněji řečeno z oleje.
Druhou složkou doma vyráběné majonézy je žloutek, a pak už nám stačí jen špetka soli a kapka citronové šťávy. Všechny přísady by měly mít pokojovou teplotu. Při šlehání potřebujeme vědět pár tipů a triků, jaké umí dát kapitán národního týmu kuchařů Jan Horký.
2 velké čerstvé žloutky
1⁄2 lžičky soli
1 lžíce citronové šťávy
300 ml slunečnicového oleje
(pepř, kdo má rád)
„Domácí majonéza, to jsou žloutky a olej, nejlépe slunečnicový. Kápnout do žloutků citrón a sůl, a olej přikapávat. Čím víc oleje, tím víc to bude houstnout, takže nesmíte rychle. Šlehat musíte pomalu, jinak se ta majonéza srazí,“ ukazuje v kuchyni studia Gurmandia.
Začneme žloutky se solí, a kdo chce i pepřem, pak přidáme citrónovou šťávu a nakonec slunečnicový olej. „Ten přidáváme skutečně jen po kapkách a šlehat bychom neměli rychle – na konzistenci majonézy to uvidíme snadno, když se začne na stranách mísy srážet, musíme zpomalit šlehání a s přidáním další kapky oleje zase na chvilku počkat.“
A proč si vlastně dělat doma vlastní majonézu a nespokojit se jen s koupenou ve vaničce nebo ve skleničce? „Protože je čerstvá a my sami vidíme, že do ní nedáváme nic navíc, aby vydržela déle – jen to, co do majonézy patří. A když už si dáte tu práce, že si ji sami ušleháte, neváhejte ji využít do pomazánek – vajíčková, ředkvičková, pažitková, všechny budou s domácí majonézou určitě mnohem lepší.“
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.