Kubánský recept ‚ropa vieja‘ v překladu znamená ‚staré hadry‘
Jednou z nejlepších věcí na cestování je, že člověk dostane šanci ochutnat místní speciality, a tak vás nemohu ochudit o to nejlepší.
Na Kubě se to vaří v každé restauraci, i v každé rodině. Hovězí dobrota zvaná ropa vieja, neboli staré hadry, je totiž tradice, která má kořeny už ve španělské kuchyni. Dlouho vařené hovězí maso nakonec skutečně připomíná cáry oblečení, ale jeho chuť vám na to dá rychle zapomenout.
600 g vařeného hovězího masa
2 stroužky česneku
oregano
bobkový list
rajčatový protlak
sůl, pepř
hovězí vývar
půlka citronu, pomeranče (nebo sklenka vína)
koriandr na ozdobu
Trochu připomíná náš guláš, protože na něj potřebujeme spoustu cibule a další zeleniny a hlavně hovězí maso, říká kubánský kuchař z povolání Carlos: „La ropa vieja je kubánský název pro dušené hovězí. V původním receptu je to flank steak, ale na Kubě to může být jakékoli hovězí nakrájené na proužky. Když si jej nejprve uvaříme s cibulí, rajčetem, bobkovým listem, oreganem a tymiánem – získáme tak vývar, kterým později maso podlijeme, nebo základ na polévku.“
Okrájíme tučné části
„Poté, co maso vyndáme z vývaru, okrájíme tučné části. V hluboké pánvi si orestujeme cibuli, česnek, červenou nebo tmavou papriku, a zakápneme šťávou z citronu nebo pomeranče, zkrátka něco kyselejšího, může být i víno. Přidáme vývar, rajčata nebo protlak a nakonec maso. Necháme dusit dvě, dvě a půl hodiny. Nakonec změklé maso natrháme vidličkami nebo rukou na kusy – a právě proto pokrm připomíná otrhané oblečení.“
Někdo k masu rád přidává olivy nebo hrášek, na ozdobu se hodí koriandr. Podává se nejčastěji s kombinací místních brambor a rýže, která se pěstuje i na Kubě.
Ropa vieja zní exoticky, ale dá se uvařit i u nás.
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
