Křestní placky
V okolí Bobrové na Žďársku se dělávaly jednoduché křestní placky, které zastoupily chléb. Učitelka ze zdejší základní školy Jana Smažilová vzpomíná: „My jsme chodívali na prázdniny k babičce do vedlejší vesnice a tam nebyl obchod, takže když nebyl chleba, babička nám ráno upekla placky. Čerstvé, křupavé s bílou kávou jsou vynikající,“ vzpomíná.
Potřebujeme:
- vlažnou vodu
- hladkou mouku
- sůl
- přepuštěné máslo (škraloup do těsta, zbytek na potření placek)
Těsto je sice jednoduché, ale neobejdeme se bez přepuštěného másla. Když se máslo začne na kamnech na mírné teplotě rozpouštět, sebereme shora škraloup a přidáme ho do těsta.
„Babička tomu říkala rantoša. Těsto je skoro netučné a je tužší. Vytvarujeme bochánky a vyválíme na placky, jde to krásně. Péct se můžou na kamnech nebo na plechu v troubě,“ říká Jana Smažilová.
Placky jsou upečené za 5 až 10 minut. Nejlepší jsou ještě teplé, křupavé, nemá cenu je schovávat do druhého dne. Stačí je jíst samotné, ale protože se dělají místo chleba, můžou se jako chleba pomazat marmeládou nebo medem.
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
