Bramborové pivo
Pivo se dá vařit ze všeho, co obsahuje cukr, říká sládek pivovaru Eden Vladimír Vecheta. Proto nejsou ani brambory výjimkou a jde to z nich pěkně. Bramborové pivo má prý dlouhou tradici – v Německu se vařilo už v 17. století, a najde se i dnes, i když spíše výjimečně jako kuriozita. Receptura je však známá a není složitá.
„Vezmeme 80 kilo brambor, za syrova je rozšrotujeme a zahřejeme je na teplotu, kdy z nich vznikne taková polévka. Odloží se bokem a mezitím se připraví klasickou cestou slad a ve fázi rmutu se tyto dvě složky spojí, aby spolu mohly reagovat enzymy, které jsou tam přítomné. Pak všechno přijde na scezovačku, aby se oddělily pevné části.“
Protože škrob v bramborách je podle Vladimíra Vechety pěkné lepidlo, scezování se dělá buď za tepla, kdy není tak hustý, nebo se musí na scezení počkat opravdu hodně dlouho. A to už se pomalu blížíme výsledku – pivu!
„Mláto jde bokem a výluh, tedy sladina, v tomto případě bramborosladina, putuje zpátky do varny, prochází chmelovarem, aby mohla vzniknout mladina a pivo mohlo kvasit dál,“ uvádí dál sládek.
A jestlipak bramborové pivo chutná po bramborách? Ten bramborový základ tam cítit jako takový podklad, vařené brambory z toho necítíte,“ uzavírá Vladimír Vecheta. Až si dáte ze zvědavosti na chuť bramborové pivo, posoudíte sami.
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
