Nejlepší sladkokyselé zelí
Dát si k obědu výpečky s knedlíky a se zelím, to je prostě dobrý nápad, s tím nic nenaděláme.
Upéct dobré šťavnaté maso je jednoduché, strčíme do trouby a pečeme výpečky dozlatova, na vláčné vynikající knedlíky určitě také máte svůj trik, ale se zelím se musíme trochu popasovat.
Moji známí z české části Vysočiny jedí pouze kyselé zelí, které si buď sami doma nakládají, nebo kupují, protože to je už hotová příloha, stačí hodit na cibulku, přihřát, trošku přisladit nebo nechat tak, a je hotovo. Ovšem moje babička ze severní Moravy dělala zásadně zelí sladkokyselé z čerstvé hlávky.
1 hlávka zelí
2-3 cibule
sádlo
ocet
cukr
sůl
Takové zelí doporučuje i Martin Hašek z lipnické restaurace U české koruny. Když je sezóna čerstvých zelných hlávek, prý není lepší volby. „Kupte si klasické bílé zelí, nakrájejte si ho na nudličky, napěňte na sádle cibulku s kmínem, na tom poduste to nakrájené zelí se solí, podlijte trošku octem a přidejte jenom sůl a cukr. Toho cukru trochu víc, ať je to zelíčko spíš sladkokyselý, ono bude pěkně křupavé. Budete mít krásné sladkokyselé zelí, kterému se to kysané ze sklenice nevyrovná,“ usmívá se kuchař.
Se sladkokyselým zelím není tolik práce, jen to chce trefit ten správný poměr soli, octa a cukru. Na to je nejlepší stále míchat, ochutnávat a zase ochutnávat, dokud nedosáhnete ideálního stavu.
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.