Myslivecká polévka z jelena
Šermíř Radek Kamenský z Velkého Meziříčí se z několika zachovalých knih setkal s recepty na přípravu jídel v historii, a protože byl zvědavý, jak taková jídla chutnají, naučil se je vařit. Přitom zároveň zjistil o středověkém stolování spoustu zajímavostí. Například polévky nevypadaly vůbec jako ty dnešní.
„Oni spoustu polívek ve středověku nebo v renesanci jedli tak, že si třeba dávali zvlášť na misku chleba, maso, zalili polívkou, zase chleba, maso, zalili polívkou a měli z toho takovou kaši. Ty polívky se nejedly v takovém řídkém stavu, jako to máme my, ale do většiny se drobilo něco nebo lámalo, a bylo to ještě zalité, aby se to dalo jíst lžící anebo jedli rukama ty kousky namočené v té polévce,“ vysvětluje šermíř.
- hovězí kosti nebo kousek předního na vývar
- kořenová zelenina
- polévkové koření
- sůl, pepř
- 200g chleba
- 400g jeleního masa
- jalovec
Pokud byste rádi ochutnali jelení polévku po středověkém způsobu, nebude to nic těžkého. Budete jen potřebovat kousek jeleního masa, ale k tomu zároveň kus hovězího na dobrý silný vývar.
„Oni třeba vývar dělali z hovězích kostí a potom jelení maso dali upéct na pekáči do trouby. Potom ho nakrájeli na drobné kousky, které i s tím výpekem z pekáče dali do hovězího vývaru. Přidali tam jalovec, pepř, sůl a osmažený nebo opražený chleba. To se společně rozvařilo, a pak z toho vznikla taková hustá polévka chutí podobná polévce s játrovými knedlíčky,“ vysvětluje Radek Kamenský.
Řekla bych, že experimentovat v dnešní kuchyni se středověkými postupy může být velmi zajímavé. Do hovězího vývaru přidat upečeného jelena, jalovec, pepř a sůl a opražený chléb je snadný postup a vznikne nám silná polévka výrazné chuti, která zároveň zasytí.
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.