Jako dítě utíkala ze Zakarpatské Ukrajiny, režim jí vzal práci, a přesto se pořád směje. Miluše Strádalová má šťastnou povahu
Miluši Strádalové z Humpolce je přes devadesát let, ale energie má na rozdávání. Každý den ujde pěšky pět kilometrů, léta hrála ochotnické divadlo a pořád se usmívá. Život jí přitom dal pořádně zabrat. Narodila se na Zakarpatské Ukrajině, odkud musela s rodiči kvůli politickým událostem utíkat. Ani další režimy jí nijak nešetřily.
„Tatínek byl ruským legionářem. Postupně jak je demobilizovali, tak je dávali na hranice. Otec se vrátil až po osmnáctém roce, tak se dostal až na Podkarpatskou Rus,“ vypráví Miluše Strádalová. Narodila se v Tjačevě nedaleko Jasyňi. Časem se díky otcově práci přestěhovali do Užhorodu. Na Ukrajině chodila do české školy a vzpomínky má hezké. Jak sama říká: byla mladá, tak bylo všechno hezké. Dokonce si dodnes pamatuje židovskou písničku, kterou tam slýchávala.
Bylo nás pět ženských a maminka nás do vlaku napěchovala. Potom už jela jen armáda
Rok 1938 přinesl politické změny a Podkarpatskou Rus obsadili Maďaři. Češi museli své domovy rychle opustit. „My jsme chytili poslední vlak. Každý se snažil do toho vlaku dostat. To bylo o život. Tatínek musel sloužit, my jsme byli tři holky a ještě babička, takže pět ženských. Draly jsme se do vlaku, nakonec nás tam maminka napěchovala. Odjel a už stěhoval jen armádu,“ vypráví Miluše Strádalová. Tehdy jí bylo třináct let. Jely rovnou do Humpolce, kde měla maminka paní Miluše sestru.
Zaměstnání jsem musela na hodinu opustit. Poslali mě krmit prasata
Byl podzim roku 1938 a situace v Československu nebyla nijak růžová. Miluše vystudovala rodinnou školu a ještě za války nastoupila na okresní úřad jako korespondentka. „V roce 1948 mě ale vyhodili, protože jsem byla politicky činná. Vstoupila jsem do Národně socialistické strany a musela jsem na hodinu opustit zaměstnání. Řekli, že můžu jít krmit prasata,“ vzpomíná, dnes už s úsměvem, Miluše Strádalová. Práci u prasat tehdy nepřijala a časem našla místo v Čemolenu.
Manžel Oktavián Strádal ji přivedl k turistice. Dodnes denně našlape pět kilometrů
Manželem Miluše Strádalové byl Oktavián Strádal, známý humpolecký turista. Není tak divu, že Miluše turistice také propadla. Dlouhá léta také věnovala ochotnickému divadlu a ani teď, když už překročila devadesátku, nesedí doma. Stále srší optimizmem a dobrou náladu by mohla rozdávat. „Já mám náturu náramnou po mojí babičce. Ta neměla víc než jednu místnost, ale každej u ní přespal. Po té jsem to zdědila,“ směje se.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
