Hrachová kaše s medem je prostě vynikající!
Ve středověku jedli lidé určitě zdravěji než dnes. Základem jídelníčku prý byly kaše, a to jak obilné, tak luštěninové. Koření si mohli dovolit jen ti majetnější, a tak se dochucovalo ovocem, ořechy a bylinkami.
Na slavnostní tabuli uspořádané pro Karla IV. se jen jeden jediný chod skládal z nadívaných králíků, ragú s mléčnou krustou a rýžovou omáčkou, sladkých koláčů se šodó, mandlového mléka, pečených netučných kapounů, parmských koláčů, kořeněného cukroví, rybího želé, nadívané skopové plece a masových závitků. Ty chody byly celkem tři. „V průběhu večera snědli třeba dvanáct jídel. Nejedli ale tak jako my, že snědli polévku, hlavní chod a zákusek, ale od každého ochutnali kousek a jedli to, co jim nejvíc chutnalo,“ vysvětluje Pavel Macků z Národního památkového ústavu v Telči.
To, co měl na stole Karel IV., si ale samozřejmě nemohl dovolit každý. „Nejčastějším jídlem ve středověku byly kaše, které se pak různě dochucovaly. Obilovina se namočila do vody nebo do mléka podle toho, jestli chtěli kaši na sladko nebo na slano. Ty sladší varianty byly dražší i svátečnější,“ říká Pavel Macků. Kaše dochucovaly ovocem nebo medem.
Velkým koníčkem Pavla Macků je rekonstruování středověkého života. Podle archeologických nálezů vyrábí keramické nádobí a pak v něm se svými přáteli vaří podle dávných receptů. „Některé ty chutě jsou pro nás nepředstavitelné, dokud je neochutnáme. Mým oblíbeným pokrmem se stala hrachová kaše s medem,“ říká Pavel Macků a přidává jednoduchý recept: „Přes noc si naložíte hrách do vody, potom ho rozvaříte na kaši a potom podle chuti nalejete medu, co hrdlo ráčí.“
Výborná jsou prý i vejce vařená v keramickém džbánu nebo klobásky osmažené na trojnožce, která je v podstatě předchůdcem dnešního fritovacího hrnce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.