Zelený čaj „dračí studna“
O čajích by se dalo povídat dlouho. Někomu stačí vhodit pytlík do šálku, jiný nesnese jiný než čaj ovocný, a další zase nedá dopustit na čaj zelený.
Právě zelený čaj, pokud si oblíbíte jeho chuť, se pije také v mnoha různých podobách, ale povzbudit a osvěžit dokáže vždycky. Iva Pařízková z jihlavské čajovny Kuba a Pařízek se s námi podělila o návod na to, jak se připravuje čaj nazvaný dračí studna.
"Dračí studna patří do pětice nejznámějších čínských čajů. Je to zelený čaj, který je ručně zpracovávaný. Ten tradiční dračí čaj se pěstuje jen v určité oblasti Číny. Připravuje se tak, že dáme vařit vodu, vezmeme si keramickou konvičku, může být jakákoli. Ale my tady v čajovně máme originální dílo ze speciální dílny. Do ní jsme dali čajové lístky, nejdříve jsme tu konvičku předehřáli a předehřáli jsme i šálky, a tím jsme ochladili vodu. Ta voda by měla být zchlazena na 70 stupňů. Necháme chviličku louhovat, klidně stačí minutka a můžete si zalít čaj. Tento čaj vydrží i pět nálevů, ale nejhodnotnější jsou první tři."
Ano, je to tak – zatímco čajový sáček se nemá zalévat podruhé, u sypaných zelených čajů je to naopak žádoucí. Na vlastní chuťové pohárky jsem vyzkoušela, že každý z oněch pěti doporučovaných nálevů chutná jinak. Tak jestli máte čas se na chvíli posadit, třeba si u toho s někým povídat a popíjet čaj, rozhodně to někdy zkuste.
Související
-
Mrkvové řezy s ořechy
Když v dezertu křupne ořech, bývá to radost, však i ořechové dorty patří k oblíbeným a ořechy se často přidávají do bábovek nebo řezů.
-
Grilovaná polenta
Dnes připravíme přílohu, na kterou při běžném vaření hned tak nepomyslíme. Je to kukuřičná polenta, která je jak velmi dobrá, ale také dost variabilní.
-
Falešný zabíjačkový prejt
Prejt patří k zabíjačkovým specialitám, stejně jako jitrnice, jelita, ovar nebo zabijačková polévka s kroupami.
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
