Zavařená rajčata na zimu
K těstovinám, na pizzu, jako omáčka k zeleninové příloze, základ polévky, tam všude se mi hodí rajčatový základ, který jsem ještě donedávna kupovala. Ve skleničce, v obchodě, no, chlubit mezi hospodyňkami bych se nemohla. Ale Zdenka Palátová z třebíčských Vrátek mě naučila domácí zavařený rajský základ a není to nic složitého.
Ve skleničce, v obchodě, no, chlubit mezi hospodyňkami bych se nemohla. Ale Zdenka Palátová z třebíčských Vrátek mě naučila domácí zavařený rajský základ a není to nic složitého.
Podmínkou ovšem je, mít na něj dost rajčat. Nemusí být z vlastního skleníku, ale měla by to být vhodná odrůda.
rajčata „býčí srdce“
cibule
česnek
bazalka
„Já mám typ rajčat, kterým se říká sendvičová, býčí srdce se ta odrůda jmenuje. Já je neloupu, rozkrájím je a podusím si cibuli, ne moc. Vymačkám do toho česnek, bazalku a ty rajčata do toho dám a nechám je, aby ztratily trošku vodu. Nechám odpařit a zůstane mi omáčka.“
„Zavařím ji do sklenic od oka na devadesát stupňů, asi deset minut, jen aby chytla víčka, protože se to stejně hned v zimě spotřebuje,“ směje se Zdenka.
Cibule, česnek, rajčata a bazalka, tedy klasické ingredience, k tomu skleničky a zavařovací hrnec. V zimě svou vlastní domácí omáčku jako když najdete a použít ji můžete na mnoho způsobů - jako základ pod maso na pečení nebo i na zeleninové koláče.
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
