Ve Slavkovicích na Žďársku se narodil známý prvorepublikový senátor. Do vsi za ním přijel i prezident
V domě číslo jedna ve Slavkovicích u Nového Města na Moravě bývala dlouhá léta rychta. Už od 15. století v ní žije rodina Sáblíkových. Byli to dobří hospodáři a není divu, že jeden z nich se stal i senátorem za agrární stranu.
„Dohledali jsme písemnou zmínku o rychtě, která byla z roku 1483,“ říká Roman Sáblík. Jeho rod v tomto stavení žije už přes 500 let. „Byli to většinou statkáři nebo rychtáři,“ dodává s tím, že první Sáblík, tehdy ještě ve francouzské podobě toho jména, se jmenoval Mikuláš.
Rodina má dopodrobna zpracovaný rodokmen, a dokonce i dvě kroniky. „Jsou tady historické mapy, ručně malované,“ ukazuje Roman Sáblík. Na mapách jsou zakreslené nejen domy a pozemky, ale i včelín nebo školka mladých stromků. „Oni si za první republiky pozvali architekta, který jim udělal projekt na celou zahradu,“ říká pokračovatel rodu.
Z dlouhého rodokmenu Roman Sáblík upozorňuje především na Karla Sáblíka, prvorepublikového senátora za agrární stranu. Ten prý spolupracoval s Antonínem Švehlou a na Vysočině se velmi zasloužil o bramborářství.
V poválečné době Karel Sáblík ale také pomáhal lidem z Vysočiny, kteří zůstali v zajateckých táborech. „Máme spoustu písemností, že jim posílal jídlo, oblečení,“ říká senátorův prapravnuk. Za Karlem Sáblíkem do Slavkovic přijel i prezident Tomáš Garrigue Masaryk, který se tu zastavil na cestě do Nového Města na Moravě. Rodina má dodnes z tohoto slavného dne fotografii.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
