Silničáři se na zimu chystají s velkým předstihem, přesto první sníh řidiče zaskočí

3. prosinec 2025

Vysočina je jedním z regionů, kde zima prověří každého řidiče. Sníh, prudké nárazy větru, ledovka a rychlé výkyvy počasí dělají z kraje jedno z nejnáročnějších míst na zimní údržbu.

Podle ředitele Správy a údržby silnic Radovana Necida ale přípravy na sezonu začínají mnohem dřív, než si lidé myslí.

„Často od lidí slýcháváme, že jsme zase zaspali. Ono je to ale trochu jinak. Na zimu se začínáme připravovat už na konci předešlé sezony,“ vysvětluje. Od 1. listopadu mají zaměstnanci série školení a testování techniky, aby byli připraveni na první sněhový spád. Ten řidiče obvykle zaskočí, i když silničářům se v té době už naplno rozjíždí práce.

Hned při jednom z prvních sněžení letošní zimy najeli pracovníci podle ředitele Krajské správy a údržby silnic Vysočiny tisíce kilometrů, vysypali 2400 tun soli a dalších 8000 tun inertního materiálu. Jen na Vysočině se starají o zhruba 4500 kilometrů silnic II. a III. třídy a o vybrané úseky první třídy v délce 420 kilometrů. Do akce mohou nasadit 140 sypačů na 117 zimních okruhů včetně další techniky.

Čtěte také

Náročných úseků je přitom hned několik. Problémy se pravidelně vyskytují na silnici I/38 u Želetavy i její část ve stoupání u Skřivánku. Silničářům se každou zimu připomíná také silnice I/19 mezi Novým Městem na Moravě a Bystřicí. V posledních letech se navíc mění charakter zimy – velké sněhové příděly ustupují ledovce, která bývá mnohem nebezpečnější. Situaci zhoršuje i vítr, zesílený úbytkem lesů.

O výjezdu techniky rozhoduje dispečer na základě dat z meteostanic a spolupráce s meteorology. Od vydání pokynu mají silničáři zákonnou povinnost vyjet do 30 minut. Častým nedorozuměním je podle Necidy očekávání veřejnosti, že silnice budou vždy zcela čisté. „Zákon říká, že máme zmírňovat následky zimy, ne dělat silnice černé,“ připomíná.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.