Ta postýlka byla rozstřílená jak řešeto, vzpomíná na konec války paní Jarmila ze Žďáru

Ve Žďáře nad Sázavou se mezi 9. a 10. květnem strhla střelba v ulici Horní, kde tenkrát bydlela Jarmila Omesová s rodiči a dvěma bratry. I když byla ještě malá, na ukrývání ve sklepě a střelbu nezapomněla. „Mně byly tři roky a čtyři měsíce a dodneška si to pamatuju, jak jsme v tom sklepě přežili noc na desátého května, protože ve Žďáře bylo osvobození až desátého,“ říká Jarmila Omesová.

Střílelo se kolem domu

Její rodiče, Bohuslav a Božena Špinarovi vlastnili domek v ulici Horní, který dnes už nestojí. Býval v něm malý obchod s potravinami. Na konci války došlo k boji s těžkou střelbou právě v okolí domku Špinarových. Rodina zamaskovala vchod do sklepa, kde měli malé zásoby jídla a vody, takže střelbu přečkali, přestože po domě běhali Němci, křičeli a stříleli.

„Starší bratr plakal a sliboval: mami, já už budu jíst polívku, já už budu hodnej, jen ať už to skončí! Mladšího bratra maminka pořád kojila, aby neplakal, aby nás neprozradil,“ vzpomíná na hrůzu, kterou s rodiči a bratry prožila.

Dětská postýlka

Když vylezli po utichnutí bojů desátého května ven, dětská postýlka, která stála v kuchyni, byla prostřílená jako cedník. Její fotografie se zachovala, protože Špinarovi se přátelili se žďárským fotografem Vilémem Frendlem. Ten právě 10. května nafotil desítky snímků z osvobození včetně tříleté Jarmilky, která stojí s vařečkou a panenkou v náručí u rozstřílené postýlky.

„Tu panenku jsem chovala ve sklepě a utěšovala jsem ji, že zase bude dobře a že zase půjdeme na sluníčko. A tu vařečku jsem měla, protože jsem šla na Němce,“ směje se pamětnice.

Domek Špinarových byl tak prostřílený, že během oprav a bourání v 70. letech, z něj vytahali desítky kulek. „To číslo už si nepamatuju, ale myslím, že jich bylo kolem sto dvaceti. Já mám schované čtyři,“ uzavírá Jarmila Omesová.