Špaldový knedlík
O tom, jak moc je pro nás dobrý druh pšenice zvaný špalda, už jsme určitě mluvili. Špalda je velmi stará nešlechtěná odrůda jarní pšenice, a proto ji trávíme bez větších obtíží. Neobsahuje tolik lepku, jako dnešní pšenice, ale zato mám mnohem více minerálů a výživných látek.
Protože ale hůře pojí těsto a má výraznější chuť, doporučuje se začátečníkům jen pozvolna přidávat část špaldové mouky do těsta k jiným běžným druhům. Špaldou se dají výborně obohatit i běžné přílohové knedlíky.
Rychlou a zdravou variantu nabízí Robert Lafuntál z jihlavského Naturstylu.
500g špaldové mouky
nebo
250g celozrnné polohrubé a 250g špaldové mouky
1 lžička soli
1 lžička kypřícího prášku bez fosfátů
350ml vlažné vody
„Smícháme si špaldovou mouku s kypřícím práškem bez fosfátů, takzvaný vinný kámen, vodu a sůl, toť vše. Těsto má být řidší, kolikrát říkám, že mi teče v ruce,“ směje se kuchař. „Nesmí to být zkrátka hustá hmota, ale taková ohýbací.“
Ohýbací sice ano, ale tekutý zase úplně ne, zkrátka aby šel celý knedlík vložit do vroucí vody. Tam by se měl podle Roberta Lafuntála pěkně nafouknout a po pár minutách, když vyplave na povrch, je uvařený. Těsto můžeme osvěžit sekanou petrželkou, knedlíky jsou pak barevnější a voňavé. Podáváme třeba s houbovou omáčkou nebo segedínským gulášem.
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
