Slivovice ze soudku

Pálenice teď na podzim jedou na plné obrátky, protože do nich postupně vozíme úrodu, kterou chceme nechat přepálit a opatrně popíjet.

Jenom jako lék, po troškách samozřejmě. Čistě průhledná tekutina, která při nalévání řetízkuje, může chutnat i jinak. Jednoduchým způsobem ji můžeme přidat barvu i chuť, pokud doma máme nebo si pořídíme menší dřevěný soudek, radí Pavel Šulc z Hamrů nad Sázavou, který už to má dobře vyzkoušené. 

Nechat vypálit švestky a co dál? „Dáme slivovici do dřevěného soudku. Může být akátový, třešňový. Jde o to, že některé dřevo pouští více barvu a chuti a jiný méně. Standardní akát pouští méně, ale my máme akát balkánský, který pouští trochu, takže pouští tu chuť a barví jemně. Po třech měsících se to vymění, a může se tam dát nová slivovice. Toto je třetí průplach, ale je tam delší dobu, proto to má takovou chuť, která se podobá brandy nebo podobnému alkoholu,“ ukazuje Pavel na svůj vzorek. 

Do soudků se může slivovice nalévat opakovaně, ale barva i chuť slábne. Proto je s každým dalším použitím záhodno prodloužit dobu, po kterou slivovici v soudku necháme odpočívat.

autor: dak

Související

Nejnovější recepty

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.