Svařené víno
Jaro je obdobím, kdy by nám mělo být teplo. Realita ale bývá jiná a často myslíme na klasický grog nebo svařené víno. U svařeného vína se zastavíme. Dříve se používala spíše nekvalitní vína. Jihlavský kavárník Libor Řezáč ale upozorňuje, že to je omyl.
„Mělo by bát červené, klasické svařené víno je červené, ale použít můžeme i bílé. Rozhodně bych doporučoval kvalitní než méně kvalitní,“ říká kavárník. „Dříve ty svařáky vznikaly, aby se to nekvalitní víno zpracovalo a zastřela se chuť. To je ale omyl.“
Horkému kořeněnému nápoji sice říkáme svařené víno, varem by ale rozhodně projít nemělo. „Alkohol se vypařuje při 78°, pokud to víno převaříme, tak nezbude ani kapka alkoholu,“ upozorňuje. „Měli bychom to zastavit ve chvíli, kdy se vytvářejí ty klasické bublinky.“
Víno je třeba okořenit. „Dává se badyán, skořice, řebíček, dle libosti se může dodat anýz a fenykl, ale to už málo kdy.“ Přidat můžeme i hrozinky, které naložením v alkoholu získají příjemnou chuť.
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
