Na místě dnešního pelhřimovského divadla stával sklad soli. Ještě dnes tam vlhnou zdi
V centru Pelhřimova, hned za kostelem svatého Bartoloměje stojí divadlo. Stejně jako Praha na své Národní divadlo se Pelhřimov na tehdy Národní dům skládal koncem devatenáctého století. A postavili ho na místě bývalé solnice.
Původní budova solnice stála v Pelhřimově v roce 1707. V roce 1776 vyhořela a zůstaly jen zbytky. A právě ty mají dodnes vliv na budovu divadla, která vyrostla na místě solnice více než sto let později. „Pelhřimov měl tradici v divadelnictví, ale hráli ho po hostincích,“ říká Jaromíra Jirků, která dnes po divadle provádí.
V devatenáctém století navíc do města často zajížděla kočovnická společnost Josefa Kajetána Tyla. „To byl možná ten moment, kdy se tady zaselo takové semínko,“ pokračuje ve vyprávění průvodkyně s tím, že brzy po vzniku ochotnického spolku Rieger vznikla v Pelhřimově sbírka a v roce 1896 byl tehdy Národní dům, dnes Divadlo Lubomíra Lipského, slavnostně otevřen.
Architekt vyprojektoval budovu divadla na základech bývalé solnice. Půdorys jen zvětšil o šest metrů. Podle dobových fotografií byl sál divadla velmi zdobný, s okny do Solní ulice. „V šedesátých a sedmdesátých letech veškeré to štukování šlo pryč a zdi byly obkládány dřevem,“ říká Jaromíra Jirků. „Já si to pamatuji jako dítě, protože tady bylo dřív kino. Byla vidět vlhkost zdí,“ dodává. Právě vlhkost, zřejmě zapříčiněná solí nasáklými základy, byla důvodem obkládání zdí dřevem.
Pelhřimovské divadlo se může pyšnit vybavením, které každá scéna nemá. Na jevišti je velká točna, propadliště, a dokonce i orchestřiště. Jaromíra Jirků ráda vzpomíná na dobu, kdy jako malá hrála představení na motivy Toma Sawyera. „Když jsme měli premiéru, tak mezi nás přišel Vilém Lipský, otec sourozenců Lipských. My jsme na něj zbožně koukali,“ vzpomíná na slavného rodáka.
Související
-
Regionální muzeum ve Žďáře nad Sázavou vystavuje až do konce dubna hry ze středověku
Ve středověku se lidé bavili stejně jako dnes, hráli kostky i kuželky. Hra v kostky v sobě nesla náznak hazardu, proto na ně už ve středověku existovaly regulace.
-
Václav Klátil řezničí v Pacově už od svých patnácti let. Jeho doménou jsou klobásy
Jako kolébku nejlepších klobás si určitě mnoho z nás představuje Maďarsko, alpské země nebo Španělsko. Na soutěžích je ale poráží Čech, konkrétně Václav Klátil z Pacova.
-
Jan Rossi a jeho pohádky, které oživují Bystřici nad Pernštejnem
Zlomyslný skřeťák prochází pohádkami z Bystřice nad Pernštejnem a zlobí tamní děti. Autor plánuje i pokračování.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
