Václav Klátil řezničí v Pacově už od svých patnácti let. Jeho doménou jsou klobásy

Už od roku 1976 řezničí Václav Klátil v Pacově, s uzeninami vyhrává soutěže
Jako kolébku nejlepších klobás si určitě mnoho z nás představuje Maďarsko, alpské země nebo Španělsko. Na soutěžích je ale s přehledem poráží Čech, konkrétně Václav Klátil z Pacova na Pelhřimovsku. Čím to je? Samozřejmě je v tom poctivá práce a kvalitní suroviny.
Jako kolébku nejlepších klobás si určitě mnoho z nás představuje Maďarsko, alpské země nebo Španělsko. Na soutěžích je ale s přehledem poráží Čech, konkrétně Václav Klátil z Pacova na Pelhřimovsku. Čím to je? Samozřejmě je v tom poctivá práce a kvalitní suroviny.
„Když jsem přišel z vojny v roce 1975 na podzim, tak na jaře jsem nastoupil k Pramenu, a šel jsem sem“ vzpomíná na své začátky v řeznictví v Myslíkově ulici v Pacově Václav Klátil. Když mu bylo patnáct let, vyžádal si ho do učení otcův bratr. Dodnes si pamatuje, co tehdy otec bratrovi řekl. „Vždyť on se bojí krve! Já povídám: ale mám rád buřty.“ Špekáčky má Václav Klátil rád dodnes, a rád si ho ohřeje třeba i k snídani. A na krev si také brzy zvyknul.
Václav Klátil vyrábí, salámy, tlačenku, paštiky, ale nejslavnější jsou jeho klobásy. Zdi obchodu jsou pokryté oceněními z mezinárodních soutěží, mezi kterými je spousta zlatých medailí z Rakouska. Stal se i Králem slovácké klobásky. „Ty měkké se ohřívají, ty sušené fermentované se jedí nastudeno,“ říká řezník s tím, že on sám má nejradši ne úplně suché klobásy. „Já osobně sám, když je to ne úplně vyzrálé, tam nejlépe poznáte ty chutě,“ říká. Dobrou klobásu vyrábí přibližně tři týdny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.