Hot, čehý a prr koně znají od nepaměti. Poslouchají na ně i valaši Jiřího Karlíka z Nové Vsi u Chotěboře
Víte, co znamená, když kočí řekne hot nebo čehý?
Už padesát let jezdí s koňmi a pořád jsou jeho velkou láskou. Jiřího Karlíka z Nové Vsi u Chotěboře nejčastěji uvidíte na kozlíku kočáru nebo v lese, kde pomáhá vytahovat dřevo z těžko přístupných míst. Každý rok se také účastní humpolecké Zlaté podkovy.
"Od sedmdesátýho pátýho roku, když jsem přišel z učiliště, jsem začal jezdit s koňma, a od té doby jsem nic jiného nedělal," říká Jiří Karlík. Od mládí i s manželkou jezdili s koňmi závodně. "S párem, se čtyřspřežím a manželka jezdila jednospřeží. Drželi jsme se v první desítce v republice," dodává s tím, že na Zlatou podkovu do Humpolce jezdí dodnes.
Dnes vlastní dvanáct kočárů, některé jsou už historické kousky. "Tohle je kočár určitě před první světovou válkou vyrobený. Na kole je i firma Klubal Praha," ukazuje na naleštěný černý kočár s bočními lampami a krásným čalouněním na sedačce. Mimo jiné mají Karlíkovi i bílý kočár, který je speciálně určený pro svatby.
Na vyhlídkovou jízdu po Nové Vsi u Chotěboře zapřáhl Jiří Karlík valachy Šohaje a Kaštana. "Levýmu Šohajovi je dvacet jedna a napravo čtrnáct. Ještě je dobrej, chodí, tak ho pořád mám," říká s tím, že kůň se dožije tak třiceti let. Na kozlík usedl v černém obleku s bílou košilí s černou kravatou, klobouku a se zástěrou přes kolena, tak jak to podle zvyklostí má být. "Když jedeme na svatby, tak máme šedivej oblek," říká Jiří Karlík. Na Zlatou podkovu jezdí pro změnu v lesnické zelené.
Stejně jako všichni ostatní účastníci silničního provozu musí i kočár tažený koňmi dodržovat dopravní předpisy. "Jedeme tak patnáct, víc ne," říká Jiří Karlík. Valaši jsou na provoz zvyklí, a nereagují ani na auta, ani na štěkot psů od okolních domů. Poslouchají jen povely kočího.
Související
-
Čížov býval bohatou obcí. Okna v kapli byla z nejkvalitnějšího mariánského skla
Neogotická kaple byla postavena před rokem 1890, nejvíce pak zchátrala během 50. let, kdy se v bývalém režimu stát o církevní památky nestaral.
-
Dirigent Symfonického orchestru Českého rozhlasu ocenil akustiku jihlavského kulturního domu
V jihlavském Domě kultury zazněly slavné Dvořákovy Slovanské tance v provedení Symfonického orchestru Českého rozhlasu.
-
Aerobic dělalo hrozně moc lidí, tak jsem se pustila do street dance, vzpomíná Petra Nováková
Na sto sedmdesát tanečnic chodí trénovat do tělocvičny Agrotechnické střední školy v Bystřici nad Pernštejnem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
