Literární útvar kukátko vymyslel kněz z Moravskobudějovicka. Lidé se v jeho příbězích nacházeli
V Jihlavě i Třebíči jsou ulice, které nesou jméno Václava Kosmáka. Kdo to ale ten Kosmák vlastně byl? To ví málokdo.
Kněz, spisovatel a národního buditel se narodil v Martínkově na Třebíčsku, kde má i své muzeum. To byl Václav Kosmák.
Martínkov
„Václav Kosmák je významný spisovatel na Moravě v druhé polovině 19. století,“ představuje slavného rodáka starosta Martínkova Josef Pléha. Kosmák se narodil chudým rodičům v chaloupce, ze které je dnes muzeum. „Jeho tatínek opravoval boty a dělal kostelníka v místním kostele,“ dodává starosta. Ostatně právě farář z martínkovského kostela doporučil Kosmákovým rodičům, aby dali syna studovat.
Gymnázium studoval Václav Kosmák v Jihlavě, a domů chodíval pěšky. Po tehdejší císařské silnici tedy musel ujít téměř čtyřicet kilometrů. „Jednou v zimě nebýt kolemjedoucího sedláka, tak by možná tenkrát umrznul. Už byl unaven, že si chvilku odpočne, a usnul ve sněhové závěji,“ říká Josef Pléha, který přečetl celý Kosmákův životopis. Úryvky z něj jsou vystavené v muzeu.
Tvarožná na Moravě
Přímo v martínkovském kostele Václav Kosmák jako farář nesloužil. Jeho prvním působištěm byly Moravské Budějovice. Nejvíce na něj ale určitě vzpomínají v Tvarožné na Moravě. Působil tam šestnáct let a zasloužil se o přestavbu kostela.
Václav Kosmák psal i romány, ale nejznámější jsou jeho kukátka, což byly krátké povídky ze života. „Sám Kosmák říkal, já mám dvě kukátka od Pánaboha, a to jsou oči, kterýma vidím, co se děje kolem mě,“ říká Josef Pléha s tím, že právě Kosmákova kukátka údajně naučila venkovský lid číst noviny, protože se tam poznával. Kosmák ale psal i romány a aktivně se účastnil společenského života.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.