V přírodní rezervaci Dřínová hora zůstala původní lesostepní vegetace. Roste tam bělozářka i tolita lékařská

„Byly to takové kvetoucí lesy. Než se olistily stromy, tak byla spousta dymnivek,“ přibližuje podobu Dřínové hory před sto lety botanička Ester Eckertová.

Nová rezervace se nachází v oblasti hrany svahu k Dalešické přehradě, a vegetace se mění s ohledem na výšku zeminy na skalním srázu. Dříny, podle kterých je oblast pojmenovaná, rostou ve vyšších polohách. „Je to teplomilný keř, který je vázaný na teplé oblasti. Tady početnější výskyt dřínu končí,“ říká botanička s tím, že červené plody dřínu lidé zpracovávají na zavařeniny nebo pálenku, na Slovensku známou jako drienkovica.

9 fotografií

Vyhlášení oblasti přírodní rezervací zaručí fauně i flóře na Dřínové hoře dobré podmínky pro zachování nebo rozšiřování. V lokalitě není možné budovat turistickou infrastrukturu, jako jsou například cyklostezky nebo odpočívky.

Souhlas od úřadů potřebují i myslivci ke stavbě krmelišť a slanisek. Sečení by mělo být ruční. „Dřív turistovi stačilo projít se lesem a sednout si do trávy. To tomu území vůbec nevadí,“ dodává Ester Eckertová.

Už teď je na Dřínové hoře možné narazit na specifické rostliny. „Vidíme růžici zelených listů. Má to české jméno bělozářka, a to je typický průvodce světlého dubového lesa,“ říká Ester Eckertová s tím, že tato rostlina dokazuje paměť toho lesa.

Semena jsou v zemi zakonzervovaná a při dobrých podmínkách začnou růst. Dalším zástupcem původní lesostepní flóry je například žlutě kvetoucí lnice kručinkolistá nebo tolita lékařská.