V dávných dobách pomáhala místním přežít zimu. Teď lidé z Polné oslavují mrkev při Mrvancobraní
Desátý ročník Mrkvancobraní se koná v sobotu 16. srpna v Polné na Jihlavsku. Organizátoři slibují dobrou zábavu a sladkosti z mrkve. Víc řekli hlavní pořadatelé akce Radim Vaněk a Ladislav Apfelthaler a starosta města Jindřich Skočdopole (Nezávislí pro Polnou) ve studiu Českého rozhlasu Vysočina.
Odkud vlastně mrkev do českých zemí přišla? „Já jsem se začetl do chytrých knih a zjistil jsem, že mrkev k nám přišla z Afghánistánu. V Evropě se začala pěstovat především v klášterních zahradách,“ odpovídá Ladislav Apfelthaler, jeden z organizátorů Mrkvancobraní v Polné.
Nejprve se podle něj v Čechách v 13. a 14. století pěstovala hlavně bílá a fialová forma mrkve. Až v 17. století k nám z Nizozemska pronikla oblíbená oranžová mrkev, která se stala základem jídelníčku.
V Polné lidé pěstovali mrkev ještě dříve než brambory. „Byla to klíčová potravina. Na Vysočině byly tuhé zimy, především na venkově, a mrkev pomáhala lidem přežít. Objevovala se tady už od 13., 14. století,“ uvádí Ladislav Apfelthaler.
„Na počátku 17. století majitelé polensko-přibyslavského panství Žejdlicové ze Šenfeldu zavedli pěstování mrkve jako důležitou součást jídelníčku obyvatel regionu. Mrkev se stala součástí zdravé výživy místních lidí před příchodem brambor,“ dodává.
Celý rozhovor o Mrkvancobraní v Polné s Ladislavem Apfelthalerem, Radimem Vaňkem a Jindřichem Skočdopolem si pusťte v přehrávači výše.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
