Oprava památníku vojákům z I. světové války ve Štěpkově byla jako detektivka

10. listopad 2021

11. listopad je nejen svátkem svatého Martina, ale také Dnem válečných veteránů, který se připomíná na celém světě u příležitosti konce první světové války.

Pomníky padlým vojákům z této války stojí téměř v každé vsi, odkud mladí muži odešli na frontu a nikdy už se domů nevrátili. Jeden takový najdeme i ve Štěpkově na Třebíčsku.

Když obec památník obnovovala a chtěla doplnit všechny údaje o třinácti padlých vojácích, byla to chvílemi úplná detektivka. „Když jsme začali ten památník opravovat, tak došlo k tomu, že ty fotky se poničily, na některých nebyly vidět části obličejů, chyběla čepice, datum narození, datum úmrtí. Takže jsme si s tím dali práci, a ta data získali z archivu z Brna,“ říká starosta Štěpkova Jaroslav Kyprý.

Fotografie na keramice

Padlé vojáky připomínají fotokeramické portréty. Při posledním čištění kamene však byly některé poškozeny stékajícími čistidly, jiné se rozbily. Oprava portrétů zahrnovala slepení, přefocení, digitální domalování i se správně časově zařazenými uniformami a hodnostmi vojáků. S tím vším obci pomohla malířka a fotografka Karla Nixová, než se daly opět ve specializované firmě vypálit na keramiku.

„Paní Nixová nám ty fotky domalovala, takže tady už jsou vidět ty nové fotky. Ty staré máme schované v trezoru u kronik, aby ti, co přijdou po nás, viděli, v jakém stavu ten pomník byl,“ dodává starosta.

Díky slunci se objevila poslední jména

Všechno se ale o každém vojákovi zjistit nepodařilo. U některých jmen chybí, kdy narukoval, se kterým plukem bojoval, kdy a kde zemřel, nebo kde je přesně pochován. Ve spodní části pomníku nebyla dokonce čitelná ani samotná tři jména. Za to, že pomník nakonec obsahuje kompletní sadu jmen, obec vděčí všímavosti Jaroslava Kyprého.

 

Památní vojákům I. světové války, Štěpkov, starosta Jaroslav Kyprý

„V tom stínu to nebylo nikdy vidět, ale jednou jsem vyšel z obecního úřadu, a slunce svítilo jinak. Pomník jsem přešel, ale vrátil jsem se a sám jsem nevěděl, proč se vracím. Na tom pomníku mi prostě připadalo něco divného. A když jsem ta jména uviděl, nafotil jsem to, doma jsem to rozluštil, a tak jsme se dostali k těm třem jménům,“ usmívá se Jaroslav Kyprý.

Spustit audio

Související