Jihlavské Horácké divadlo je na Štědrý den úplně prázdné. Herci jsou doma u stromečku

Předvánoční čas má v divadle zvláštní atmosféru. „Je toho víc, je víc písniček. Ty děcka, člověk se s nima vrátí do let dřívějších a víc si to užívá,“ říká Jan Burda. Spolu s Šárkou Býčkovou, Milanem Šindelářem a Jakubem Škrdlou hraje v Cestě k Betlému. Vánočním příběhu na motivy Rybovy vánoční mše. Stejně jako jeho kolegové je ale Jan Burda rád, že na Štědrý den hrát nebude. Je ze Slovenska, ale domů nepojede. „Budu trávit Vánoce u rodičů mé přítelkyně. Oni mají filé, nebo co to jedí, ale pro mě zvlášť bude kapr! Já toho kapra musím mít,“ směje se.

Šárka Býčková si letos hodí pantoflem. Prý už je čas

Tradice udržuje i rodina Šárky Býčkové. Je ze Šumavy, studovala v Brně a teď pracuje v Jihlavě. Být doma je tak pro ni vzácné. „Jsem ráda, že tam není práce,“ pochvaluje. Na Štědrý den doma vždycky rozkrajovali jablíčka, radši toho ale nechali. „Babička si rozkrojila jablko, našla tam křížek a pak celý rok umírala, tak jsme to zrušili,“ vysvětluje. Prozradila i složení domácího bramborového salátu. „My tak experimentujeme, takže jsme nahradili hrášek kukuřicí, vynechali jsme cibuli, z jistých důvodů, a dáváme tam půlku majonézy a půlku bílého jogurtu,“ říká. Letos si prý i hodí pantoflem. Prý je už na čase.

U Škrdlů lijí olovo. Jakub si užívá funkci manažera Vánoc

Jakub Škrdla si užívá toho, že zatímco dřív chystali Vánoce rodiče jemu, dnes je manažerem on. „Mám dva kluky, jednomu je osm, jednomu jedenáct,“ říká s hrdostí v hlase. Kouzlo Vánoc ale stále dokáže najít. „Když se podaří, všechno zapadne, a člověk na vteřinku zavnímá tu pravou radost, tak je to zázrak.“ I u Škrdlů mají své tradice. Lijí olovo. „Olovo je potřeba sehnat, takže se jede na vrakoviště. Pak se vezme žejdlík a pořádně se nažhaví a separuje se to, co tam nepatří. Pak se nabírá a leje. To, co vzniká, je půvabný,“ popisuje.